Hlavní obsah

Falešnému bankéři chtěla poslat 200 tisíc korun, banka část peněz zachránila

Olomouc

Obětí falešného bankéře se stala osmadvacetiletá žena z Olomouce. Uvěřila, že její peníze jsou v ohrožení a je potřeba je poslat na takzvaný bezpečný účet. Chtěla na něj převést zhruba 200 tisíc korun. Její banka naštěstí podvodníkovi poslala jen 50 tisíc korun.

Foto: Jorge Silva, Reuters

Ilustrační foto

Článek

Ženu telefonicky kontaktoval falešný bankéř a sdělil jí, že někdo zneužil její osobní údaje a pokoušel se jejím jménem sjednat půjčku. Pod záminkou této legendy ji přiměl, aby veškeré své úspory z bankovních účtů převedla na takzvaný bezpečný rezervní účet u České národní banky.

„Ve strachu o své úspory nátlaku podlehla a jako první převedla přes 150 tisíc korun. Tato částka se však dostala do fronty čekajících plateb, nebyla tedy naštěstí odeslána okamžitě. Druhým převodem žena odeslala částku necelých 50 tisíc korun, která vzhledem ke své výši byla uskutečněna okamžitě,“ informoval policejní mluvčí Jaroslav Herzán.

Následně začalo být ženě vše podezřelé. „Kontrolou informací sdělených od falešného bankéře zjistila, že žádná taková osoba pro její banku nepracuje, a tak věc oznámila na policii. Následnou komunikací s bankou se podařilo její účet zamrazit a první platbu ve výši 150 tisíc korun zrušit,“ konstatoval Herzán. Policie se případem zabývá pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu. „Pachateli hrozí v případě dopadení a prokázání viny až pět let za mřížemi,“ dodal policejní mluvčí.

Co je phishing a vishing?

Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.

Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.

V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.

Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.

Kriminalisté a bankéři na telefonu

Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.

Výběr článků

Načítám