Článek
Kybernetická a informační obrana České republiky je podle Haratka poměrně nová a stále se vyvíjí. „Například pozemní síly existují stovky let, zatímco kybernetická doména je nová – my fungujeme teprve šest let,“ uvedl. Hlavními úkoly jednotky jsou ochrana resortních systémů, podpora vojenských operací v informačním prostoru a strategická komunikace směrem k veřejnosti. Jednou z priorit do budoucna je podle velitele bezpečnost systémů zbraní a dalších nástrojů používaných armádou, aby vojáci mohli důvěřovat získaným informacím.
Většina aktivit Velitelství informačních a kybernetických sil je obranná, zahrnuje však i přípravu útočných operací, které ale nejsou hlavní náplní činnosti. „Když se podíváme na rozsah, který je třeba chránit, a nejde jen o vojenský perimetr, ale i o civilní infrastrukturu, je jasné, že klíčová je právě obrana, protože je mnohem širší, komplexnější a vyžaduje více prostředků i pozornosti,“ uvedl Haratek.
Hybridní hrozby mají postupný charakter
Upozornil, že hybridní hrozby mají postupný charakter, který veřejnost často podceňuje. „Kupříkladu Rusko používá takzvanou salámovou metodu, kdy postupně testuje obranu s přestávkami, sleduje reakce a lidé si na to pomalu zvykají,“ vysvětlil Haratek. Invaze na Ukrajinu byla podle něj pro mnohé budíčkem.
Pro vojáky je sice ochrana proti těmto hrozbám každodenní realitou, ale i přesto je podle Haratka nutné zvyšovat povědomí veřejnosti o trvalé existenci hybridních hrozeb. „Musíme hledat způsoby, jak společnost průběžně informovat a varovat, že hrozba stále trvá,“ řekl.
Mezi největší současné hrozby patří podle Haratka útoky typu ransomware, DDoS a infiltrace systémů, které provádějí jak státní, tak nestátní aktéři. V reakci na moderní hrozby armáda také využívá umělou inteligenci (AI) a nové technologie, které umožňují rychlejší detekci incidentů, vyhodnocování dat a doporučení operátorům.
„Avšak různé jazykové modely nebo technologie zahrnující AI fungují většinou jako doporučující systémy, finální rozhodnutí vždy dělá člověk,“ dodal. Modely nejsou plně spolehlivé, proto je lidská kontrola nezbytná.
Pro zvýšení odolnosti českého kybernetického a informačního prostoru jsou klíčové osvěta a kontinuální vzdělávání veřejnosti. Podle Haratka je důležité neustále aktualizovat informace, školit uživatele a adaptovat se na nové trendy. Podle něj není česká společnost zcela ohrožená, ale nesmí ustrnout.
