Článek
Víte, co je psychologie davu a čím se vyznačuje? Tento společenský a psychologický fenomén je znám již dlouhou dobu a vysvětluje, jak se lidé chovají ve větším seskupení.
Jednotlivci různého věku, vyznání i názorů se pohromadě mění v „jednolitou“ skupinu, kde se ztrácí individualita, dochází k podobnému chování, nečekaným reakcím či snížení zábran.
Podobné jednání se dá podle odborníků vysledovat i s příchodem umělé inteligence. Se stále větším využíváním AI nástrojů a programů totiž více a více lidí jedná, a dokonce i myslí velmi podobně. S jedním rozdílem - nemusí jich být víc pohromadě.
Nejistota jako stále větší strašák
Málokterý člověk si je v životě vším jistý. Naopak, mnoho z nás se bojí řady věcí, nejistota je součástí běžného dne. Bojíme se, že budeme vypadat hloupě, a proto rádi uděláme cokoli, abychom ochránili své ego. S nástupem AI máme v ruce skvělou „zbraň“, jak to změnit.
Jenže nejistota je přirozenou součástí života. Naučit se cítit co nejvíc v pohodě i ve chvíli, kdy zrovna není vše podle našich představ, je důležité. Je ale pravda, že mozek se s takovým myšlením málokdy spokojí. A právě to je častý důvod, proč se lidé uchylují k umělé inteligenci. I když se její časté využívání může stát toxickým, strach z toho, že bychom mohli zažívat nejistotu, nás žene do její náruče – a pak děláme často věci, které nejsou dobré.
Intuicí se řídí stále méně lidí
Intuice, někdy označovaná též za šestý smysl, je schopnost pochopení či odhadu nějaké situace, která probíhá podvědomě. Někteří ji považují za výmysl, jiní na ni nedají dopustit. Pocit, že něco je nebo není dobré, protože to prostě tak „cítíme“, je dobré brát v potaz. Jenže to dělá stále méně lidí. „Naučit se naslouchat intuitivním signálům těla může zlepšit rozhodování a chránit zdraví,“ vysvětluje doktorandka Aigerim Alpysbekova.
Jenže s nástupem umělé inteligence si lidé stále častěji nechávají „diktovat svá rozhodnutí“. Méně si důvěřují a raději se spoléhají na „fakta od AI“ než na vlastní úsudek.
Shrnutí všeho
S příchodem umělé inteligence máme novou možnost – dělat během chvíle rychlá shrnutí všeho. Na první pohled to nevypadá jako problém, pokud to využíváme třeba v práci. Jenže stále více lidí si navyklo takto shrnovat i své myšlenky. Někteří takové chování převádějí i do osobního života, což ve výsledku vede k většímu odcizení od ostatních a menší hloubce vztahů.
Odpověď je důležitější než otázka
Otázky jsou základem toho, jak získávat v životě důležité znalosti. S příchodem umělé inteligence ale jejich důležitost opadá – bojíme se ptát, vystoupit z davu a ukázat, že se chceme něco naučit. Místo toho se raději ptáme AI, kde je výsledná odpověď důležitější.
Přílišné využívání AI k běžným životním krokům tak ve výsledku brzdí náš lidský rozvoj, uvádí server Yourtango.
Nápady ztrácejí originalitu i lidský faktor
S příchodem umělé inteligence se výrazně zkrátil proces vymýšlení nápadů. Do školy, do práce, nebo jen pro ulehčení něčeho běžného – vše za nás zvládne vyřešit AI. Jenže s tím se vytrácí i tolik potřebná originalita a hlavně lidský faktor, který byl právě zárukou originality. Umělá inteligence nabízí vše rychle, ale vesměs „stejně“.
Vytrácí se zvědavost
V současnosti jsou lidé mnohem méně zvědaví, než bývali dříve. Rychlý přístup k informacím, které „konzumují“, to změnil.
„Zvědavost je vrozená, ne naučená. Přirozená lidská zvědavost pohání učení a propojení s okolím i lidmi. Její nedostatek vede k menšímu prostoru a ochotě spolupracovat a povrchnějším vztahům,“ vysvětluje vztahový stratég Andy Lopata.
Zbytečné vysvětlování
Umělá inteligence má stále dost chyb – jednou z nich je neschopnost jít mnohdy rovnou k jádru věci. Umí dobře dělat poznámky a souhrny, vše ale často zbytečně vysvětluje. I odpověď na jednoduchou otázku se tak může proměnit v několikaodstavcový výsledek. Lidé, kteří s AI přicházejí často do styku, mají tendence takové chování přebírat.
Ztráta nezávislosti
Jedním z velkých problémů, za kterým stojí právě umělá inteligence, je ztráta lidské nezávislosti. I pohodlí, které s sebou přináší, má totiž svou cenu. Může to být úsměvné, ale stále více lidí se na ni spoléhá v mnoha zásadních i každodenních krocích. Když pak mají řešit něco vlastními silami, ne vždy vědí, jak na to.
„Výzkumy potvrzují, že potřeba autonomie je u člověka zásadní pro jeho rozvoj a celkové psychické i fyzické zdraví,“ vysvětluje psycholožka Shoba Sreenivasanová důvod, proč není dobré se na AI obracet se vším a občas se spolehnout sami na sebe.
