Hlavní obsah

Tolerance pohodlnosti? V době umělé inteligence běžný jev

V době umělé inteligence se kromě výhod, které s sebou AI přináší, potýkáme stále častěji i se ztrátami. Mezi důležitými věcmi ztrácíme to, co jako lidé máme jedinečné - schopnost učit se a získávat vědomosti.

Foto: Shutterstock

Umělá inteligence v mnohém pomáhá, ale také mnohé ničí (ilustrační foto).

Článek

Umělá inteligence a její nástroje jsou velmi svůdné. Ulehčují nám život v mnoha ohledech – díky AI umíme udělat souhrny nebo výňatky z dlouhých textů během chvilky, nabízí nám rychlé odpovědi v mnoha ohledech, spoustu řešení, jak něco vytvořit, nacházíme v ní nového kamaráda, nebo dokonce přítele…

Kvůli jejím lákadlům ale připravujeme vlastní mozek o vědomosti a kognitivní dovednosti, díky kterým jsme takoví, jací jsme.

Co se stane s mozkem člověka, který se najednou přestane učit, být zvídavý, jednoduše proto, že už díky AI nemusí?

Pocit, že za nás umělá inteligence udělá spoustu namáhavé nebo otravné práce, připravuje mozek o důležité věci.

Mozek potřebuje znalosti a učení opakovaně, je jako sval, který bez pravidelného cvičení začne ochabovat. A právě to se u mnoha lidí kvůli dlouhodobému využívání AI děje. A společnost to ve velkém toleruje, uvedl pro server Psychology Today John Nosta, zakladatel think tanku NostaLab, který se zaměřuje na digitální zdraví a medicínské inovace.

Jak navíc varuje, tolerance je o to větší, protože generované výsledky od AI velmi snadno považujeme za své vlastní. Málokdo si tak uvědomuje skutečná rizika v plném rozsahu.

Fenomén kognitivní kapitulace

Řada odborníků v souvislosti s rozšířením AI upozorňuje, že samotná technologie a její nástroje nejsou zásadním problémem – tím je způsob, jakým je využíváme. Čím víc pak na nich budeme závislí a neochotní bez nich tvořit, nebo si výstupy AI dostatečně ověřovat, o to víc se to propíše přímo na nás.

„Umělá inteligence se během několika let stala nástrojem, který lidé používají při práci, studiu i běžných rozhodnutích. Právě tato dostupnost ale může vést k tomu, že si uživatelé odvykají ověřovat informace nebo o nich kriticky uvažovat,“ říká Michal Černý ze společnosti Audiopro.

V době, kdy jsou nástroje umělé inteligence stále dostupnější, se kritické myšlení stává jednou z nejdůležitějších dovedností. Bez něj totiž hrozí, že lidé by se mohli přestat rozhodovat sami za sebe – a začnou jen následovat to, co jim technologie předloží,“ uzavírá Michal Španěl, datový analytik a manažer JenPráce.cz.

Související témata:

Výběr článků

Načítám