Problém pro celý finanční systém, varuje britská centrální banka před AI

Zvlášť v technologickém sektoru podle nich panuje přehnaný optimismus. Ceny akcií se například ve Spojených státech přibližují úrovním známým z doby internetové horečky a ve Velké Británii se pohybují poblíž hodnot, které trhy zažívaly před globální finanční krizí. Takové prostředí bývá živnou půdou pro náhlé a prudké propady.

Dalším slabým místem je způsob, jakým se boom kolem umělé inteligence financuje. Společnosti potřebují masivní investice do infrastruktury, datových center a výpočetní techniky, a stále častěji si na tyto projekty berou úvěry.

Podle odhadů by jen výdaje na infrastrukturu spojenou s AI mohly během následujících pěti let překonat hranici pěti bilionů dolarů (104 bilionů korun), uvádí Britská centrální banka ve své zprávě o finanční stabilitě.

Právě propojování technologických firem s úvěrovým trhem zvyšuje riziko, že v případě poklesu hodnoty akcií přijdou i problémy se splácením dluhů. Ty by se pak mohly rozlít dál do finančního systému a ohrozit jeho stabilitu.

Příkladem citlivosti investorů byla nedávná situace kolem společnosti Blue Owl Capital. Ta v listopadu stáhla plán na spojení neveřejného úvěrového fondu pro malé investory v hodnotě 1,7 miliardy dolarů (35,4 miliardy korun) s veřejně obchodovaným fondem spravujícím 17 miliard dolarů (354 miliard korun).

Už samotná zpráva o tomto kroku způsobila, že akcie firmy během necelých dvou týdnů oslabily o více než deset procent.

Blue Owl se přitom podílí také na financování infrastrukturních projektů společnosti OpenAI. Konkrétně jde o projekt Stargate v Novém Mexiku, kde jsou spravovány úvěry ve výši 28 miliard dolarů (583,1 miliardy korun), a o další lokalitu v texaském Abilene s úvěry přesahujícími devět miliard dolarů (187,4 miliardy korun).

AI infrastruktura přitahuje i další obří hráče. Společnosti SoftBank, Oracle a CoreWeave si už podle analýzy listu Financial Time (FT) půjčily nejméně 30 miliard dolarů (624,9 miliardy korun), aby mohly investovat do OpenAI nebo projektů s ní spojených. Pokud se započítají všechny podobné půjčky partnerů datových center, celková částka by se mohla vyšplhat až k hranici 100 miliard dolarů, tedy zhruba dvou bilionů korun.

Varovné hlasy se v poslední době ozývají čím dál častěji. Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová připomněla, že současná vlna optimismu kolem AI sice oživila trhy a podpořila globální růst, ale případná prudká korekce by mohla odhalit slabiny světové ekonomiky a nejtvrději dopadnout na rozvojové země.

Že má svět umělé inteligence pořádný finanční apetit, dokládají i čísla společnosti Gartner. Ta odhaduje, že globální výdaje na technologie spojené s AI letos dosáhnou téměř 1,48 bilionu dolarů (30,8 bilionu korun), což je výrazný skok oproti loňským 988 miliardám (20,6 bilionu korun).

A pokud bude trend pokračovat, mohl by se už příští rok účet přehoupnout přes 2,02 bilionu dolarů (42,1 bilionu korun).

Obavy z umělé inteligence má taky Tim Berners-Lee, tvůrce systému World Wide Web (WWW). O budoucnosti internetu se rozpovídal tvůrce webu na konferenci o AI, kterou pořádal deník FT v Londýně. Berners-Lee poukazoval ve své přednášce především na to, jak umělá inteligence nabourává samotné základní stavební kameny internetu – tedy především reklamní model, na němž stojí celá ekonomika webů po celém světě.