Článek
Podle některých odhadů je přibližně jedno procento archivních materiálů na světě zcela nebo částečně zašifrováno. Za těmito texty se skrývají diplomatické zprávy, lékařské poznatky, milostné vztahy, politické intriky i běžné starosti lidí z dávných dob.
Jedním z nejznámějších případů je takzvaná Borgova šifra uložená ve Vatikánské knihovně. Více než čtyři století zůstával rukopis o rozsahu 408 stran záhadou. Jeho autor použil desítky neobvyklých symbolů, několik latinských písmen a část textu dokonce napsal arabsky. Situaci navíc komplikovalo poškození některých stránek stářím.
Pomocí metod strojového učení se ale vědcům podařilo významnou část textu rozluštit. Ukázalo se, že rukopis obsahuje mimo jiné léčebné recepty a doporučení určená k potlačení různých nemocí. Některé postupy dnes působí neobvyklým dojmem – například pití několika sklenic kvalitního červeného vína nebo využití kvašeného muškátového oříšku při léčbě úplavice.
Detektivní práce
„Je to jako detektivní práce, kde každý symbol, vzorec a částečné řešení nás může přiblížit k něčím tajemstvím a ke ztracenému historickému světu,“ popsala Beáta Megyesiová ze Stockholmské univerzity, která se na dešifrování podílela.
Právě spojení lidské expertizy a výpočetní síly umělé inteligence se ukazuje jako klíčové. Ani moderní technologie totiž nedokážou podobné záhady vyřešit samy. Rozluštění Borgovy šifry vyžadovalo dlouhé měsíce analýz a ověřování jednotlivých hypotéz.
Výzkumníci se přitom nezaměřují pouze na středověké rukopisy. Umělá inteligence pomáhá také při studiu šifrované korespondence ze 17. století. Badatelé například analyzovali dopisy vzniklé během třicetileté války, v nichž se objevovaly informace o vojenské situaci i vztazích mezi spojenci.
Nejvíce mě fascinuje vytvořit metody, které budou pomáhat badatelům v mnoha různých případech.
Jiný projekt se soustředí na stovky zašifrovaných pohlednic z přelomu 19. a 20. století. Zatím rozluštěné ukázky naznačují, že část z nich tvoří milostné dopisy psané v němčině. Právě podobné osobní zprávy mohou historikům nabídnout cenný pohled na každodenní život tehdejší společnosti.
Velkou překážkou bývá už samotné převedení historických dokumentů do digitální podoby. Staré rukopisy často obsahují nečitelný text, vybledlý inkoust nebo neznámé symboly. Pomáhají proto specializované systémy, například Transkribus, které dokážou rozpoznávat historické písmo a automaticky jej přepisovat.
Ještě pokročilejší nástroje
Vědci nyní pracují na ještě pokročilejších nástrojích. Cílem je vytvořit systémy schopné nejen přepsat text, ale rovnou určit použitou šifru a nabídnout její možné rozluštění. V některých testech dokázala umělá inteligence zpracovat stovky symbolů během několika desítek minut.
„Nejvíce mě fascinuje nejen možnost vyřešit jednu konkrétní historickou záhadu, ale vytvořit metody, které budou pomáhat badatelům v mnoha různých případech,“ uvedla Megyesiová pro televizní stanici BBC.
Podobné technologie by v budoucnu mohly pomoci i s texty, které se dosud nepodařilo rozluštit vůbec. Mezi ně patří například disk z Faistu nalezený na Krétě nebo některé starověké systémy písma, jejichž význam zůstává neznámý.
Odborníci se shodují, že propojení umělé inteligence, historie a lingvistiky může v příštích letech výrazně rozšířit naše poznání minulosti. Za zdmi archivů totiž možná stále čekají tisíce příběhů, které zatím nikdo nedokázal přečíst.
