Článek
Využívání chatbotů jako pomocníků při řešení důvěrných záležitostí se začalo probírat více ve spojitosti s případem bývalého generálního ředitele zkrachovalé společnosti poskytující finanční služby, proti kterému bylo vzneseno obvinění z podvodu s cennými papíry.
Bradley Heppner byl obviněn koncem minulého roku, už tehdy prohlásil, že je nevinný. K přípravě potřebných dokladů ke svému případu využíval AI model Claude od společnosti Anthropic, které následně sdílel se svými právníky.
Když chtěl státní zástupce veškeré podklady vidět, právníci argumentovali tím, že by měly být utajeny, neboť obsahují podrobnosti o případu a údaje od právníků související s obhajobou.
Zástupce ale uváděl, že téměř veškeré podklady připravovala pouze umělá inteligence bez většího zásahu obhájců a že na umělou inteligenci se advokátní tajemství nevztahuje. Stejně tak letos v únoru rozhodl i federální soudce v New Yorku, Heppner tedy musel soudu předat všech 31 dokumentů vygenerovaných chatbotem.
Stále více právníků své klienty upozorňuje, že jakékoli dokumenty vytvářené pomocí umělé inteligence nemusí být považovány za soukromé. A to i když se následně dostanou do rukou právníkům, jejichž komunikace s klienty je pak podle amerického práva téměř vždy považována za důvěrnou.
Nástroje umělé inteligence ale nejsou právními osobami, jsou jakousi třetí stranou, které klient své podklady dobrovolně svěřuje a na kterou se již právní ochrana vztahovat nemusí. Podobná varování se v Americe objevují například i v pracovních smlouvách, uvedla agentura Reuters.
