Článek
V roce 1988 si rakouský vědec v oblasti robotiky Hans Moravec spolu s kolegy všiml, že stavy, které vyžadují velkou rozumovou aktivitu a pro lidi jsou náročné, nečiní technologiím oproti očekávání velké problémy. A naopak, co lidé zvládají už v dětském věku, na to počítače vynakládaly velké „výpočetní zdroje“.
Podobně to lze pozorovat i v současné době umělé inteligence. AI nástroje vyřeší složité matematické úlohy, ale zadejte humanoidnímu robotovi, aby vám přinesl šálek čaje nebo složil prádlo, a je to problém. Stav, později nazvaný právě po Moravcovi jako Moravcův paradox, v současnosti zcela převrací mnohé teorie o důležitosti lidských znalostí a dovedností.
Viditelné je to například v pracovním sektoru. Dříve vysoce ceněné a finančně dobře hodnocené „znalostní“ pozice, jako jsou právo, finance či poradenství, stále více ovlivňuje umělá inteligence. Naopak manuální řemeslné obory všechny, kde je stále zapotřebí zásah člověka, jsou ty, ve kterých se AI zatím moc „nechytá“.
Vysvětlením je podle Moravcova týmu evoluce. Lidský pohyb, koordinace, jemná motorika jsou výsledkem dlouhodobého vývoje. Lidé je v sobě mají zakořeněné a zvládají je automaticky a bez potíží, právě díky procesu evoluce. Naopak logické, abstraktní myšlení nebo jazyk jsou pro lidstvo poměrně stále nové z hlediska vývoje, proto je pro umělou inteligenci snazší je „napodobit“.
Kontrola dokumentů, psaní smluv, základní lékařská diagnóza nebo psaní kódů – to vše nepředstavuje pro umělou inteligenci problém. Zkuste jí ale zadat, jak snadno opravit poškozené potrubí, ke kterému se lze těžko dostat, jak utěšit dítě nebo proč vám divně klape něco v motoru auta, a spolehlivé odpovědi, která by problém opravdu vyřešila, se nejspíš nedočkáte.
„Práce se znalostmi probíhá v kontrolovaném prostředí se strukturovanými vstupy. Fyzický svět je oproti tomu nestrukturovaný, proměnlivý a plný jednorázových a nečekaných problémů,“ nabízí pro Psychology Today vysvětlení Nathan Iverson, psycholog práce a řízení na California Baptist University v USA.
Jak ve spojitosti s Moravcovým paradoxem vidí odborníci vývoj pracovního sektoru do budoucna? Ano, jsou pozice, které umělá inteligence nahradila nebo brzy nahradí. Z pozice lidí, kterých se to týká, je to špatná vyhlídka.
Pro všechny, kteří budou umět nabídnout cokoli, co umělá inteligence nezvládá, nebude AI dlouho představovat hrozbu. Naopak - s její pomocí mohou své dovednosti natolik vylepšit, že budou na pracovním trhu nepostradatelní.
