Mají miliardovou hodnotu, ale výzkumy nezveřejňují. AI firmy budí otázky

Jak ukázal nový preprint zveřejněný v polovině letošního července na stránkách bioRxiv (otevřený web, který umožňuje vědcům zveřejňovat výsledky výzkumů před dlouhým recenzním řízením v odborných časopisech), mnohé z firem, jejichž objevy mohou být základem pro budoucí vývoj například v biologii či neurovědách, opomíjejí jednu ze zásadních vědeckých praktik.

Své poznatky nikde neprezentují, aby je ostatní výzkumníci mohli posoudit a případně na nich dále stavět. Podobné „chování“ bylo zjištěno u více než poloviny soukromých firem v oblasti umělé inteligence, jejichž hodnota přesahuje miliardu dolarů (přes 21 miliard korun).

„Pro obor umělé inteligence, který podle mnohých přetváří vědu a je z vědeckého hlediska výrazně pokročilý, je neexistence jakékoli vědecké dokumentace doslova paradoxem,“ uvedl pro web Science významný medik a čelní představitel metavědy (věda zkoumající vědu obecně) John Ioannidis ze Stanfordovy univerzity. „Jak lze s takovým přístupem posoudit, že to, co říkají, je reálné, ověřené a proveditelné?“ nabízí otázku s tím, že podobný přístup podle něj rovněž ztěžuje posuzování sociálních dopadů umělé inteligence, včetně spotřeby energie nebo bezpečnosti.

Ioannidis spolu s kolegy identifikoval přes 300 společností zabývajících se umělou inteligencí, jež se objevily v rozmezí let 1998 až 2025, a které se zaměřují především na biotechnologie. Poté v souvislosti s nimi hledali různé publikace – včetně preprintů (verze vědeckých materiálů zveřejněné před recenzním řízením), recenzí i odborných článků uveřejněných konkrétními výzkumníky.

Více než polovina startupů podle zjištění nevydala ani jeden článek. Co se týče různých citací spojených s vývojem, 90 % z nich bylo spojeno s pouhými pěti procenty nejlepších firem v oblasti AI. Zpráva také zjistila, že společnosti se sídlem v Číně průběžně publikují více článků než jejich americké protějšky.

Je nutno dodat, že mnohé firmy zabývající se vývojem a využitím AI v současnosti své zdrojové kódy nebo oznámení o nových produktech soustředí spíše na blogové příspěvky než na vědecké časopisy, což původní zpráva opomíjí.

Jak k tomu ale mnozí odborníci dodávají, nedodržování stávajících vědeckých norem nebo způsob oznamování nejsou samy o sobě takový problém jako spíš to, že ukazují „skutečnou motivaci“ mnohých firem. Tou podle nich není rozvoj vědy jako takové, ale spíše jen finanční prospěch.