Článek
Nákupní agent umělé inteligence je - zjednodušeně řečeno - chatbot, kterému člověk řekne nebo napíše, kam a v jakém termínu se chystá na dovolenou, a nechá ho objednat letenky, nebo třeba projít e-shopy a pořídit nejlevnější model dětského kočárku.
„Rozšíření nákupů pomocí AI asistentů není záležitostí třeba pěti let, ale spíše dvanácti měsíců,“ řekl Novinkám František Jungr, produktový ředitel společnosti Visa pro střední a východní Evropu.
Digitální platební síť Visa se nyní připravuje na to, jak umožnit bezpečné platby přes tyto agenty, včetně nastavení jejich limitů nebo možnosti chargebacku, tedy vrácení peněz, pokud e-shop požadované zboží nebo službu nedoručí. Firma neplánuje vyvíjet vlastní agenty, ale chystá se napojit na některé karetní platby, tak jako dříve třeba u služeb typu Google Pay a Apple Pay.
Ve světě je příkladem takových agentů například Muse od americké společnosti Meta nebo agent Dot propojený s ChatGPT od společnosti OpenAI. Ten zatím funguje jen ve Spojených státech a za drahé předplatné.
V Česku mezi prvními spustil nákupního chatbota, který nákup také zaplatí, e-shop s potravinami Rohlík.cz. Asistent poradí s výběrem receptů a surovin nebo zopakuje nákup s pomocí fotografie obsahu lednice nebo účtenky.
Pomáhá hledat a porovnávat
Lidé dnes využívají umělou inteligenci především jako nákupního poradce. Celkem 57 % respondentů by jí svěřilo hledání nejlepší ceny a porovnání nabídek a 54 % vyhledání vhodných produktů.
„Výsledky ukazují, že se umělá inteligence rychle stává novým nákupním pomocníkem. Dokáže lidem usnadnit orientaci v rozsáhlé nabídce, porovnat možnosti a pomoci najít vhodný produkt. Největší otevřenost vidíme u běžnějších nákupů, u nichž lidé znají své preference a opakovaně vybírají podobné zboží,“ řekl Petr Polák, country manager Visa ČR.
Z průzkumu agentury Response Now z letošního srpna vyplývá, že při rozhodování o nákupu už umělou inteligenci využívá 64 % lidí a 16 % ji dokonce řadí mezi tři hlavní způsoby, jak objevuje nové produkty.
Výrazný je ale zejména generační rozdíl – mezi mladou generací Z, narozenou na přelomu století, využívá AI při nakupování 84 % lidí, zatímco u starší generace je to 47 %.
Ochota nechat robota nakupovat se liší také podle typu zboží. Nákup drogerie by jí svěřilo 35 % lidí a nákup potravin 30 % zákazníků. U elektroniky je to 21 a u oblečení 20 %.
Zatímco ale využití AI při hledání a porovnávání produktů je otevřena více než polovina zákazníků, celý nákup včetně platby by jí svěřilo jen 15 % Čechů. Lidé zatím umělou inteligenci vnímají především jako pomocníka při rozhodování, zatímco k tomu, aby za ně samostatně jednala a provedla platbu, přistupují výrazně opatrněji.
