Digitální demence, únava z rozhodování. Rizika spojená s AI už nejsou jen sci-fi strašák

Slyšeli jste někdy pojem digitální demence nebo únava z rozhodování? Podle prvotních názvů stále neoficiálních zdravotních diagnóz se může zdát, že se vás to netýká, opak ale bývá stále více pravdou.

Potíže, které se pod uvedenými označeními skrývají, totiž zažívá stále více lidí.

Jedna z letošních studií, prováděná na vzorku 500 dobrovolníků ve věkovém rozmezí 18 až 30 let, zjistila, že u nich používání umělé inteligence sice zvyšuje produktivitu, ale zároveň oslabuje pozornost. Každodenní užívání AI, což bylo jedním z kritérií studie, ukázalo ale i na řadu dalších potíží.

Následná únava z rozhodování, které stále častěji člověk „předává“ do rukou umělé inteligence, nebo pokles kognitivních schopností (digitální demence), stejně jako snížené sebevědomí, patří mezi další časté projevy spojené s užíváním AI, uvádí server Psychology Today.

Poměrně znepokojivým faktem, kterého si všímají hlavně psychologové, je, že právě kvůli potížím s umělou inteligencí stále více lidí vyhledává pomoc v oblasti duševního zdraví - a mnoho se jich překvapivě obrací na umělou inteligenci.

Technologie, stejně jako vyspělá robotika nebo právě vývoj umělé inteligence, bývaly kdysi jen pojmy ve více či méně známých sci-fi filmech.

Když se na některé zpětně podíváte, je až děsivé, jak se některé z vlivů technologií na životy lidí staly realitou.

2001: Vesmírná odysea (1968) – dnes kultovní snímek Stanleyho Kubricka ukazuje vývoj lidstva, stejně jako následný kontakt s umělou inteligencí. Jedním z nejzajímavějších okamžiků filmu je vztah lidí k superpočítači s označením HAL, který sám sebe označuje za neomylného. Řídí veškeré operace na vesmírné lodi a možná i díky klidnému přístupu a příjemnému hlasu mu lidé bezmezně věří. Jenže při prvním náznaku ohrožení své existence lidmi je začne postupně likvidovat.

Už tehdy tak byla nastolena myšlenka, co se může stát, pokud lidé budou podobným výdobytkům moderní doby bezmezně věřit. A co se může stát, když se technologie obrátí proti nim.

Terminátor (1984) – mezi legendy sci-fi už dávno patří i film Terminátor. Hlavní tematikou, která se s vývojem umělé inteligence zmiňuje v současnosti stále častěji, je vzpoura strojů. Ty se ve snímku vymkly kontrole a začaly vyhlazovat lidstvo, které se jim postavilo na odpor.

Může se stát v blízké budoucnosti něco podobného? Mohou se stroje, které vyvíjíme, vzbouřit? Nebo už se to děje?

Ona (2013) – film zobrazuje úskalí intimity s umělou inteligencí. Hlavní hrdina se po skončení vážného vztahu začne zajímat o pokročilý systém, který představuje unikátní intuitivní bytost. Samantha, umělá inteligence s příjemným hlasem, je pro zdrceného muže ideální společnicí. Jejich přátelství tak pomalu přerůstá v lásku.

I v tomto snímku je dobře vidět to, co se dnes v reálném světě stává stále častější – lidé ze strachu z možné konfrontace v reálném světě navazují intimní vztahy právě s umělou inteligencí.

Ex Machina (2014) – mladý programátor má otestovat, zda Ava – robotická dívka s umělou inteligencí, dokáže cítit a myslet jako člověk. Postupně se ukáže, že Ava je natolik chytrá, že dokáže mladíka zmanipulovat tak, aby jí pomohl osvobodit se od svého „tvůrce“.

I tento film nabízí zajímavou otázku: Jak a kdy bude umělá inteligence schopna napodobit lidské chování natolik, aby přesvědčila člověka, že není pouhý stroj?