Článek
Pro Plzeňské městské dopravní podniky i pro rodinu, jejíž členové se pátečního odhalení busty svého předka zúčastnili, je František Mlynařík ikonickou postavou.
„Náš pradědeček byl neuvěřitelně renesanční člověk,“ řekla Novinkám pravnučka Kateřina Kašparová.
„Kromě toho, že byl pracovně nesmírně vytížený, byl inteligentní, umělecky nadaný a hlavně strašně lidský. Jsme hrdí na všechno, co dělal,“ připomněla.
Mlynařík se 5. ledna v Plzni narodil, v Praze vystudoval vysokou školu, v roce 1935 se stal ředitelem Elektrických podniků města Plzně. V roce 1941 zde nechal zavést trolejbusovou dopravu.
„Plzeň se jí dočkala jako druhé město v republice po Praze, ale na rozdíl od Prahy tady od té doby funguje neustále,“ připomněl Jiří Ptáček, generální ředitel PMDP.
Za nacistické okupace Mlynařík pomáhal rodinám pronásledovaných zaměstnanců. „Přestože riskoval svůj život i život celé rodiny, pracoval velmi aktivně v odbojové činnosti,“ uvedla pravnučka.
„Mohl toho ještě hodně udělat“
V roce 1944 jej zatklo gestapo, byl vězněn a vyslýchán. A po válce vyznamenán Wiedmannovým křížem udělovaným právě za odbojovou činnost.
Přesto jej někteří podřízení, podle Kašparové mladí komunisté, obvinili z kolaborace.
A i když byl zproštěn viny, 12. dubna 1947 vyskočil z třetího patra budovy ředitelství dopravního podniku na Denisově nábřeží. „Je nám strašně líto, že zemřel tak brzy, mohl toho ještě hodně udělat,“ podotkla Kašparová.
Pomník je dílem sochaře Jindřicha Zeithammla a město vyšel i s úpravami okolí na 5,5 milionu.
„Pradědečka známe jen z fotek, ale pokud mohu soudit, tak ta podoba je výborná. A jsem ráda, že tady na Slovanech bude v dobré společnosti,“ uzavřela Kateřina Kašparová s poukazem na to, že ve zmíněné čtvrti má pomníček i Milada Horáková a Heliodor Píka.
