Článek
Výstava, na kterou je vstup zdarma, vypráví fascinující příběh moravských Lucemburků, který začíná Karlem IV. Ten se stal moravským markrabětem již ve svých sedmnácti letech. Než se přesunul do Čech, svěřil Moravu do péče svého bratra Jana Jindřicha, který ji podle historiků neuvěřitelným způsobem zvelebil.
Po něm nastoupil na markraběcí trůn Jošt Lucemburský, známý také jako Moravský. Moravský markrabě byl i markrabětem braniborským, vévodou lucemburským, pánem Horní a Dolní Lužice a opakovaně i správcem, tedy zemským hejtmanem Českého království.
Do 15. listopadu
Synové Karla IV. – králové Václav IV. a Zikmund – jej prý moc rádi neměli, protože zatímco oni byli zadlužení, Jošt byl pohádkově bohatý, a navíc byl nebezpečný politický stratég. Jošta nyní v Brně připomíná mohutná jezdecká socha na Moravském náměstí. Kromě ní najdete další Joštovu sochu (společně se sochou jeho otce Jana Jindřicha) hned opodál na průčelí Místodržitelského paláce.
Příběh moravské lucemburské dynastie, která vymřela po meči, představuje Moravský zemský archiv společně s odborníky z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity především prostřednictvím vzácných listin. Jejich vystavení je samo o sobě mimořádnou událostí.
Vyobrazení moravského markraběte Jošta Lucemburského v Kodexu Jana z Gelnhausenu z přelomu 14. a 15. století
„K nejzajímavějším exponátům patří iluminované rukopisy. Je mezi nimi Kodex Jana z Gelnhausenu s vyobrazeními lucemburských panovníků nebo Památná kniha olomoucká s iluminací Karla IV., Václava IV. a Jošta. Mimořádná je i národní kulturní památka: zdobený přebal moravských zemských desek,“ uvedl k expozici za tvůrce výstavy Stanislav Bárta.
Listiny budou k vidění do 15. listopadu ve výstavním sále zemského archivu v nově otevřené expozici Ve znamení lva a orlice. Dědictví moravských Lucemburků. Vědci do ní vybrali i bohatě iluminované texty, aby se příchozí mohli pokochat jejich výtvarnou podobou. Výstavu doplňují mince z moravských mincoven a archeologické artefakty. Vstup je volný.
K mimořádným exponátům patří předměty spojené s markrabětem Joštem. Jedním z nich je olověná rakevní destička, která byla při pohřbu vložena do Joštova hrobu a měla potvrzovat pravost jeho ostatků. Návštěvníci mohou moravskému panovníkovi pohlédnout do očí. Je sice pohřben v brněnském kostele sv. Tomáše, vědci ale podle jeho lebky zrekonstruovali jeho podobu. Výsledkem je busta vystavená na hradě Špilberku, který byl sídlem markrabat.
Olověná destička, která byla vložena do hrobu markraběte Jošta a potvrzovala, že je v něm panovník uložen.
Návštěvníci expozice se seznámí i s listy, jimiž markrabata Jan Jindřich a Jošt oslovovali moravský zemský soud a snažili se ovlivnit jeho rozhodování. Zajímavostí je také poněkud neobvyklá vulgární báseň, kterou patrně sepsal moravský markrabě Prokop, bratr Jošta, ve svém uherském zajetí.
„S každým vystaveným kusem se pojí fascinující příběh. V drobných detailech se často skrývají informace, které dokážou překvapit i odborníky,“ dodal Bárta.
Unikátnost výstavy spočívá především v důrazu na písemné památky. Seznamují nejen s panovníky a jejich dobou, ale umožní nahlédnout do každodenního fungování středověké vlády, vztahů mezi panovníky i správy Moravy, která měla své výsadní postavení.
Výstava se koná v Moravském zemském archivu, vstup je zdarma.
