Hlavní obsah

První a hned poslední Velká pardubická jezdce Waltera Earla

Slatiňany

Kamenná zeď, jedna z překážek kurzu Velké pardubické, není nijak zrádná. Když na ni kůň dobře vidí, nedělá problémy. Přesto se na ni při dostihové premiéře Velké pardubické v roce 1874 stal pád, který změnil život Walteru Earlovi, žokeji, který musel po zranění ukončit kariéru. Na koně ale nezanevřel. Naopak. Stal se jejich trenérem v knížecích stájích knížete Františka Josefa z Auerspergu ve Slatiňanech na Chrudimsku.

Foto: Archiv Národního památkového ústavu, státní zámek Slatiňany

Walter Earl na závodišti ve vídeňském Freudenau

Článek

Knížecí rod Auerspergů je se Slatiňany bytostně spjat již od poloviny 18. století. První dostihové koně se vedle těch honebních objevují ve zdejších stájích již o století později. Největší pozornosti se slatiňanské dostihové stáji dostalo v časech knížete Františka Josefa z Auerspergu (1856-1938), který jako trenéra najal právě Waltera Earla, a to od roku 1877.

„Aby měl dobré podmínky pro přípravu koní a neodešel jinam, nechal kníže Auersperg postavit zcela nové stáje pro dostihové koně podle projektu Josefa Kristena a specializované anglické firmy z Newmarketu. Vlastní výstavby se ujal slatiňanský stavitel Jan Schmoranz. Earla a jeho trenérských kvalit si Auersperg cenil, původní kovárnu přestavěl na dům trenérů dostihových koní,“ řekl kastelán slatiňanského zámku Jaroslav Bušta.

Související témata:

Výběr článků

Načítám