Článek
S příchodem míru se usadil v Austrálii a doma byl pozapomenut, než jeho příběh objevil pražský historik Jiří Klůc. Po letech se mu tak, na jeho 102. narozeniny, dostalo náležité pocty.
Narodil se 28. listopadu 1923 v Čáslavi na Kutnohorsku. Za první republiky byl aktivní v Sokole i Skautu, kde se naučil morseovku tak dobře, že dokázal vysílat až 90 písmen za 60 sekund, což se mu později hodilo při službě u vzdušných sil. Vlast následně stačil opustit ve svých 15 letech, pár měsíců před německou okupací v březnu 1939.
„Jednoho dne se maminka zničehonic objevila u mě na gymnáziu o velké přestávce, měla s sebou batoh a nekompromisním hlasem řekla, že mám všeho nechat a jít s ní. Zeptal jsem se, kam jdeme, a ona odvětila, že hned letím do Anglie… Maminka mne důkladně poučila, dala mi kontaktní adresy,“ popsal Jiří Švenger ve své životopisné knize S domovenkou „Czechoslovakia“.
Tu napsal a letos díky stále probíhající sbírce vydává historik Jiří Klůc na základě obsáhlého rozhovoru s veteránem.
Knihu vzpomínek veterána RAF Jiřího Švengera pokřtili kromě historika Jiřího Klůce i velvyslankyně ČR Jana Tyrer.
„Emigrací z letiště v pražské Ruzyni si naštěstí zachránil život. Bohužel jeden jeho bratr, maminka i tatínek takové štěstí neměli a zahynuli v plynu,“ popsal Novinkám historik s tím, že Milan Švenger – druhý bratr Jiřího Švengera – byl jedním ze 669 dětí, které zachránil Nicholas Winton.
Motivace bojovat proti nacistům byla obrovská. V 17 a půl letech se proto Jiří Švenger rozhodl připojit k československým letcům v Britském královském letectvu (RAF).
„V Londýně jsem předstoupil před odvodní komisi. Bylo to v polovině srpna 1941. Chtěl jsem aktivně bojovat proti tomu příšernému nepříteli, který nesnášel Židy. Byl jsem ochotný položit svůj život… Tehdy začalo moje mučivé období, kdy jsem si říkal, že musím být chlap,“ vylíčil Jiří Švenger.
Po základním vojenském výcviku byl Jiří Švenger následně přemístěn ke zpravodajské jednotce RAF ve West Kingsdownu.
„Šlo o významné centrum britské zpravodajské činnosti. Bylo součástí tzv. Y-stanic RAF – sítě britských zpravodajských stanic zaměřených na odposlech a lokalizaci nepřátelských radiových signálů. Mluvilo se proto, myslelo i psalo převážně německy. Já uměl anglicky, německy i česky, a tak jsem byl vhodným kandidátem,“ poznamenal veterán, jehož rozvědná práce probíhala za nejpřísnějšího utajení.
V květnu 1944 absolvoval výcvik na radiomechanika u 311. čs. bombardovací perutě v rámci pozemního personálu. Zde pracoval s radiovými přijímači a zajišťoval tak komunikaci během boje.
„Musel jsem nosit brýle, a to znamenalo, že nemohu létat,“ dodal Jiří Švenger, který se po válce usadil v australském Melbourne.
„Všichni věděli, že je to český krajan, ale nikdo moc nevěděl, že je veterán RAF. Například Ministerstvo obrany ČR ho tehdy vůbec neevidovalo jako veterána. Potom, co jsem zveřejnil jeho příběh, se celá situace proměnila tak, že získal status veterána,“ vylíčil historik.
„Pravda vždy zvítězí“
„Jsem opravdu šťastný a hluboce vděčný všem, kteří mi v těchto těžkých časech poslali děkovná přání. Vidíme, co se ve světě děje – jak někteří lidé usilují o moc a jsou ochotni ubližovat druhým – a nevíme, jak bude svět vypadat za 10 let. Vy jste mi ale ukázali, že na tomto světě stále existuje pravda a láska. Musíme i nadále věřit v důvěru, protože nakonec pravda vždy zvítězí,“ vzkázal během své oslavy 102. narozenin Jiří Švenger.
„Křest knihy o životě Jiřího Švengera a s ním spojená opožděná oslava jeho 102. narozenin v prostorách Honorárního konzulátu České republiky v Melbourne pro mě osobně byly mimořádnou příležitostí, kdy jsme si spolu s dalšími hosty s úctou a vděčností připomněli odvahu a obětavost těch, kteří bojovali za mír a naši svobodu,“ vzkázala Novinkám česká velvyslankyně v Austrálii Jana Tyrer.
