Článek
Podobně jako tehdy i nyní vyšel slavnostní průvod a lidé měli šanci nahlédnout do podzemí. Teď už ale rozhodně ne do takové hloubky. Tenkrát se někteří vyvolení hosté dostali kilometr pod zem, kde dokonce posnídali.
Už v 19. století fungoval lobbing a díky němu vznikla v podzemí třeba i experimentální laboratoř.
Samotný rekord se podařil na dolu Vojtěch. Ten se podle historických záznamů začal hloubit v roce 1779 pod březohorským návrším Koráb, nedaleko místa původní středověké šachtice.
Horníci nejprve využívali k těžké práci mechanické a vodní stroje, až v letech 1858–1859 došlo k zabudování prvního parního těžního stroje, který byl později vyměněn za silnější, jímž se podařil rekord.
Oslavy světového prvenství na nádvoří příbramského dolu
„V květnu 1875 horníci dosáhli světového prvenství 1000 metrů svislé hloubky za pomoci jediného těžního lana. Tehdy pracovalo na Vojtěšské a s ní spojené Mariánské šachtě celkem 1388 horníků,“ upřesnil ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl.
Celé příbramské doly v tomto roce zaměstnávaly 4630 lidí. Tehdy se zde vytěžilo téměř 23 tun stříbra, 968 tun olova a 2846 tun oxidu olovnatého. „To znamenalo více než 90 procent z celkové výroby těchto kovů v rakousko-uherské monarchii,“ upozornil Velfl.
Lobbing za vlády Františka Josefa I.
V onom roce se oslav zúčastnila velká vládní delegace Rakouska-Uherska. Vedl ji ministr orby, hornictví a hutnictví hrabě Jeroným Rudolf Colloredo-Mansfeld, zúčastnil se i český místodržící baron Philipp Weber von Ebenhof, kníže Karel IV. Schwarzenberg nebo baron Vojtěch Mladota ze Solopysk.
Po snídani v podzemí ministr odeslal telegram císaři Františku Josefu I. Text telegramu obsahoval informaci o dosažení světového primátu. Oslav se účastnil i český vědec, geodet a nejvyšší představitel Vysoké školy technické v Praze profesor Karel František Edvard Kořistka.
„Ten tady požádal hraběte Jeronýma R. Colloredo-Mansfelda, aby podpořil vybudování speciální laboratoře v nitru dolu Vojtěch, v kilometrové hloubce, kde by bylo možné provádět různé fyzikální pokusy. Tato žádost byla skutečně vyslyšena a zanedlouho zde bylo požadované odborné pracoviště zřízeno,“ uvedl ředitel Velfl. Bádalo se tady například v oboru podzemního měřičství a důlních otřesů.
Při oslavách báňský lékař Feodor Grimm také inicioval založení nadace na podporu horníků, kteří nezaviněně padnou do bídy, například kvůli nemoci nebo úrazu, a současně se dostalo zdarma pohoštění k místní chudině a vdovám po hornících.
Tradiční prokopská pouť v Příbrami se neobejde bez slavnostního průvodu horníků. Letos se připomínalo 150 let od dosažení světového prvenství v dolování.
Mocnářství ze zdejšího bohatství touto dobročinností tak moc neubylo. Nejvíce stříbra v průběhu 19. století se tu vyprodukovalo v roce 1898, konkrétně 39,5 tuny.
Těžba stříbra v 80. a 90. letech 19. století v příbramských dolech představovala zhruba 60 až 80 procent celé rakousko-uherské produkce.
