Hlavní obsah

Příbramští horníci se před 150 lety jako první na světě dostali do hloubky jeden kilometr

3:28
3:28

Poslechněte si tento článek

Střední Čechy

Bohatá ložiska stříbra a olova na Příbramsku předurčila zdejší oblast ke slavné hornické historii. Místní havíři tu dosáhli několika prvenství. Mezi nejobdivuhodnější patří světový rekord v dosažení kilometrové hloubky. Podařilo se to v roce 1875 a na tradiční prokopské pouti, která se konala uplynulý víkend, se událost stará 150 let připomínala.

Foto: Hornické muzeum Příbram

Důl Vojtěch v roce 1875, kdy bylo dosaženo světového prvenství v hloubce 1 km.

Článek

Podobně jako tehdy i nyní vyšel slavnostní průvod a lidé měli šanci nahlédnout do podzemí. Teď už ale rozhodně ne do takové hloubky. Tenkrát se někteří vyvolení hosté dostali kilometr pod zem, kde dokonce posnídali.

Už v 19. století fungoval lobbing a díky němu vznikla v podzemí třeba i experimentální laboratoř.

Samotný rekord se podařil na dolu Vojtěch. Ten se podle historických záznamů začal hloubit v roce 1779 pod březohorským návrším Koráb, nedaleko místa původní středověké šachtice.

Horníci nejprve využívali k těžké práci mechanické a vodní stroje, až v letech 1858–1859 došlo k zabudování prvního parního těžního stroje, který byl později vyměněn za silnější, jímž se podařil rekord.

Foto: Hornické muzeum Příbram

Oslavy světového prvenství na nádvoří příbramského dolu

„V květnu 1875 horníci dosáhli světového prvenství 1000 metrů svislé hloubky za pomoci jediného těžního lana. Tehdy pracovalo na Vojtěšské a s ní spojené Mariánské šachtě celkem 1388 horníků,“ upřesnil ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl.

Celé příbramské doly v tomto roce zaměstnávaly 4630 lidí. Tehdy se zde vytěžilo téměř 23 tun stříbra, 968 tun olova a 2846 tun oxidu olovnatého. „To znamenalo více než 90 procent z celkové výroby těchto kovů v rakousko-uherské monarchii,“ upozornil Velfl.

Lobbing za vlády Františka Josefa I.

V onom roce se oslav zúčastnila velká vládní delegace Rakouska-Uherska. Vedl ji ministr orby, hornictví a hutnictví hrabě Jeroným Rudolf Colloredo-Mansfeld, zúčastnil se i český místodržící baron Philipp Weber von Ebenhof, kníže Karel IV. Schwarzenberg nebo baron Vojtěch Mladota ze Solopysk.

Po snídani v podzemí ministr odeslal telegram císaři Františku Josefu I. Text telegramu obsahoval informaci o dosažení světového primátu. Oslav se účastnil i český vědec, geodet a nejvyšší představitel Vysoké školy technické v Praze profesor Karel František Edvard Kořistka.

„Ten tady požádal hraběte Jeronýma R. Colloredo-Mansfelda, aby podpořil vybudování speciální laboratoře v nitru dolu Vojtěch, v kilometrové hloubce, kde by bylo možné provádět různé fyzikální pokusy. Tato žádost byla skutečně vyslyšena a zanedlouho zde bylo požadované odborné pracoviště zřízeno,“ uvedl ředitel Velfl. Bádalo se tady například v oboru podzemního měřičství a důlních otřesů.

Při oslavách báňský lékař Feodor Grimm také inicioval založení nadace na podporu horníků, kteří nezaviněně padnou do bídy, například kvůli nemoci nebo úrazu, a současně se dostalo zdarma pohoštění k místní chudině a vdovám po hornících.

Foto: Radek Plavecký, Novinky

Tradiční prokopská pouť v Příbrami se neobejde bez slavnostního průvodu horníků. Letos se připomínalo 150 let od dosažení světového prvenství v dolování.

Mocnářství ze zdejšího bohatství touto dobročinností tak moc neubylo. Nejvíce stříbra v průběhu 19. století se tu vyprodukovalo v roce 1898, konkrétně 39,5 tuny.

Těžba stříbra v 80. a 90. letech 19. století v příbramských dolech představovala zhruba 60 až 80 procent celé rakousko-uherské produkce.

Výběr článků

Načítám