Poválečný polní soud připomíná na Karlovarsku zapomenutý kříž. Místo se dočká obnovy

Na okraji polí jihovýchodně od osady Nová Víska na Karlovarsku stojí torzo litinového Kaunznerova kříže, památky z první poloviny 19. století. Kříž je doložen už na mapě katastru z roku 1842 a po generace byl přirozenou součástí místní kulturní krajiny.

Tragický zlom přišel po druhé světové válce, a to 9. června 1945, kdy byli v jeho bezprostřední blízkosti po improvizovaném polním soudu zastřeleni čtyři místní muži a vznikl zde hromadný hrob. Pietní místo však po válce postupně chátralo a vrchní část kříže někdo poškodil. Nyní se zapomenutý kříž a okolí dočká obnovy.

„Chceme, aby krajina znovu nesla paměť toho, co se zde odehrálo,“ řekl Jan Škoda, prezident karlovarského Rotary Clubu. Impuls k obnově vzešel právě od něj poté, co za ním v dubnu 2024 přišli sousedé z Nové Vísky s informací, že se na místním kopci nachází masový hrob.

Do historického výzkumu a připomenutí širších souvislostí je zapojena i dokumentární platforma Paměť národa, samotná obnova památky s historickou i uměleckou hodnotou ale budou financovat karlovarští rotariáni. Ti počítají nejen s vytvořením nového kříže, ale také se stabilizací kamenného podstavce a úpravou okolí tak, aby se místu vrátila důstojnost. „Nejde nám jen o kříž samotný, ale o připomenutí příběhu, který se k tomuto místu váže a který by neměl zůstat zapomenutý,“ doplnil Škoda.

Česká obecní kronika z roku 1945 totiž zmiňuje polní soud pouze jednou stručnou větou. Německý Heimatbuch pak sice uvádí konkrétní jména i náznaky okolností střelby, ale bez přesných detailů.

Obnova Kaunznerova kříže má být proto tichým, ale srozumitelným gestem – návratem paměti do krajiny, která o svou historii na dlouhá léta přišla. „Zároveň připomíná novodobé dějiny Sudet po roce 1945, období, které ještě před dvaceti lety nebylo systematicky vyučováno, přestože zásadně formovalo podobu dnešní společnosti v Karlovarském kraji,“ upozornil Škoda.

Nový kříž podle vítězného návrhu Barbory Balintové, studentky karlovarské „keramky“, vznikne ve spolupráci se sklářskou školou v Novém Boru a ateliérem uměleckého kováře Radka Barty; rozpočet celého projektu pak činí 412 tisíc korun.