Ploština i další osady si připomínají nacistické běsnění z konce 2. světové války

V listopadu 1944 se ze Slovenska do Vizovických vrchů a Beskyd přesunuly jednotky partyzánů z brigády Jana Žižky pod vedením majora Dajana Bajanoviče Murzina.

Partyzáni si zvolili za novou základnu drnovickou osadu Ploština a samoty v jejím okolí. A odtud podnikali záškodnické akce.

„Na jaře 1945 však do partyzánského oddílu pronikli dva placení konfidenti gestapa – Oldřich Baťa ze Zlína a František Machů ze Zlámance. 18. dubna zběhli z hlídky a dostali se do Zlína na gestapo a na základě jejich informací byla uspořádána trestní akce německého policejního komanda SS a speciální protipartyzánské jednotky Josef,“ uvedla vedoucí Národního kulturního památníku (NKP) Ploština Radka Brtišová.

Partyzáni byli včas varováni a podařilo se jim utéct do lesa pod Klášťov. Pasekáři zůstali v domnění, že když gestapo partyzány nenajde, tak se jim nic nestane. Opak byl ale pravdou.

Němci prohledávali domy, vyslýchali, rabovali, rozbíjeli. Brali jídlo, oblečení, cennosti, dobytek. Pasekáře bili až do krve a stále chtěli vědět, kde jsou partyzáni.

Začali jim zapalovat domy, zahánět je do nich, střílet a zaživa upalovat. Na Ploštině bylo 19. dubna 1945 vypáleno deset usedlostí nacistickými fašisty a zastřeleno či upáleno zde bylo zaživa 24 občanů, z toho jedna žena.

Poté nacisté 23. dubna obklíčili nedaleký Prlov. „Po výsleších vyčlenili skupinu obyvatel, které označili za spolupracovníky partyzánů. Byli donuceni projít vesnicí ke svým domovům, které nacisté zapálili a jejich obyvatele do nich zahnali,“ podotkla vedoucí památníku. V Prlově tak našlo smrt 23 místních občanů.

Němci však tímto aktem neskončili, 2. května zaútočili na osadu Vařákovy paseky poblíž Lačnova. Z osmnácti obyvatel osady nacisté zabili šest lidí.

„Ostatní byli hnáni naboso do Valašské Polanky, kde na přímluvu farské hospodyně Aurélie Ludwigové byli propuštěni. Jen o několik hodin později bylo území osvobozeno postupující rumunskou a sovětskou armádou,“ sdělila vedoucí památníku s tím, že od roku 1950 na pasekách už nikdo nežije.

Od loňského roku je na Ploštině otevřený nově vybudovaný Národní kulturní památník Ploština, v jehož útrobách se lidé dozvědí o osudech obyvatel pasekářských osad Vizovické vrchoviny na konci druhé světové války. Památník je ve správě Muzea jihovýchodní Moravy.