Článek
Krémový blok pískovce, který tvoří nový hlavní oltář, vážil původně 2,5 tuny. V horní desce je malý otvor pro dózu s relikvií svatého Bartoloměje, kterou tvoří nepatrný úlomek lebky světce o velikosti špendlíkové hlavičky. Do českých zemí se ostatky apoštola dostaly díky císaři Karlu IV., známému sběrateli svatých relikvií.
Zlomek lebky sv. Bartoloměje není větší, než špendlíková hlavička.
Svatý Bartoloměj patřil mezi dvanáct Ježíšových apoštolů, kázal křesťanství například v Arménii, kde také zemřel mučednickou smrtí. Bývá zobrazován v okamžiku, kdy je stahován z kůže, tak ho zachycuje i oltářní obraz v pardubickém kostele.
Kostel zmiňuje i papež
O kostele, jemuž je památka zasvěcena, se píše v první zmínce o Pardubicích, v listině papeže Bonifáce VIII. z 15. prosince 1295, kterou papež bere v ochranu kláštery „kajícího řádu řeholních kanovníků augustiniánské řehole“ a tedy i jeden ze tří v Čechách, ten pardubický.
Kostel je také nově ozvučen, má i novou elektroinstalaci.
„V roce 1295 měl pardubický klášter za sebou kus historie. Jak dlouhou? Pár let to určitě bylo; kdybychom uvažovali o větším počtu desítek let, už bych byl opatrný, byla by to čirá spekulace,“ řekl historik František Šebek.
Připomínku první zmínky o Pardubicích spojilo město i farnost s otevřením kostela.
„Oltář je symbolem Krista, ke kterému přistupujeme jako k živému kameni,“ řekl celebrující biskup Josef Kajnek.
Na nový oltář v hodnotě 2,5 milionu korun vybrali peníze farníci, město přidalo půl milionu korun, dalších 300 tisíc Pardubický kraj.
Oltářní kámen vážil 2,5 tuny, byl moc těžký, musel být zmenšen.
Spolupráce s architektem Josefem Pleskotem a Norbertem Schmidtem vlastně začala v Kutné Hoře. Odtamtud odcházel současný pardubický arciděkan Jan Uhlíř právě do pardubického kostela. Tehdy Pleskota nesměle oslovil pro spolupráci. Společně s Norbertem Schmidtem vysunuli oltářní ostrov blíže do lodi, aby se liturgie dostala více mezi věřící.
„V tomto kameni je zakletý život věčný. Dnes dostal vertikalitu,“ řekl Josef Pleskot.
Farníci dostali kousek oltářního kamene
Každý, kdo do kostela přišel na mši, dostal kousek oltářního kamene domů. Při výrobě museli kameníci část kamene odvrtat. Z tohoto odpadu vznikly pamětní destičky.
Výběr kamene pro oltář trval poměrně dlouho, nesměl obsahovat žádné kazy, takzvané štychy. Vyhnánovský pískovec takové vady rozhodně nemá.
„Je to top kvalita,“ řekl před časem Novinkám Martin Melichar z firmy Grano Skuteč. Kámen je kvůli náchylnosti vsakovat vodu a případné nečistoty natřený lazurou.
Nový oltářní stůl architekti Schmidt a Pleskot vysunuli více k věřícím.
Kostel svatého Bartoloměje nechal postavit Vilém z Pernštejna v letech 1507 až 1514 v gotickém stylu. Jeho kamenicky zdobný portál z roku 1519 je jednou z prvních významných renesančních památek v Čechách. Na čestném místě v kostele je umístěn mramorový náhrobník nad hrobkou Vojtěcha z Pernštejna, který zemřel v roce 1534.
