Nevybuchlá puma v Liberci? Sovětský nálet z 9. května 1945, shodují se historici

„Předpokládám, že by mohlo jít – podle zapalovače, který jsem viděl na fotce – o typ ruské bomby FAB-100, která z 99 procent pochází z bombardování 9. května 1945,“ napsal Novinkám historik Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci.

Stejný typ předpokládá i Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.

Liberec byl v té době podle Rouse plný protitankových překážek, blížila se fronta a město se již necelé dva měsíce připravovalo na obranu – v noci z 8. května byla fronta nedaleko Liberce u Habartic na Frýdlantsku, 9. května u Raspenavy. Z města se navíc snažily dostat jednotky německé armády přes Ještědský hřbet.

„Největší skrumáž vojenské techniky, tedy německá kolona, byla na ulici České mládeže, právě tam, kde se našla bomba. Ta je v oblasti už v pořadí třetím nálezem,“ dodal Rous.

„Podle údajů, které mám k dispozici, šlo s pravděpodobností hraničící s jistotou o sovětský nálet provedený 9. května 1945,“ přidal se i Rajlich.

„Letouny sovětské 2. letecké armády, která letecky podporovala Koněvův 1. ukrajinský front postupující přes Krušné hory na Prahu, tehdy velice čile operovaly nad severními a středními Čechami. Vedle krytí vlastních pozemních jednotek především útočily na německé jednotky, ustupující do amerického zajetí,“ pokračoval historik, jenž se zaměřuje na vojenské a letecké dějiny.

Konkrétně na Liberecku operovaly podle Rajlicha bitevní letouny Iljušin Il-2/m3 Šturmovik ze sestavy 3. bitevního leteckého sboru 2. letecké armády. Kromě oněch kolon byly na Liberecku jejich terčem také některé další cíle, například letiště Hodkovice nad Mohelkou.

„Z denní svodky Šturmoviky 3. bitevního leteckého sboru vyplývá, že toho dne na Liberecku shodily celkem 81 tun pum, z toho právě 644 kusů trhavých leteckých pum FAB-100,“ sdělil Novinkám Rajlich.

Vědecký pracovník Historického ústavu Akademie věd ČR Vojtěch Kyncl pro Novinky připomněl, že bombardování území okupovaného Československa nabralo výrazné intenzity zejména od roku 1944, kdy začala tzv. bitva o benzín. Letecké svazy britského a amerického letectva měly za cíl zasáhnout rafinérie a továrny důležité pro zbrojní průmysl.

Jeho pohled na aktuální nález se zásadně neliší. „Případ sovětské pumy v Liberci je zvláštní dobou svržení. Je pravděpodobné, že byla shozena 8. až 9. května 1945, tedy v samém závěru bojových operací druhé světové války. Z interní komunikace sovětské armády vyplývá, že ještě 9. května uskutečnilo sovětské letectvo nad území Čech a Moravy na 1700 vzletů,“ doplnil historik Kyncl.

Podle kapitulačního aktu, ať již podepsaného v Remeši 7. května nebo v Berlíně 8. května, měly být zastaveny veškeré bojové operace nacistických armád. Nešlo jen o otevřený boj, ale také o přesuny vojáků a techniky. Poražení vojáci se totiž snažili co nejrychleji dostat z operačního prostoru sovětské armády do amerického zajetí, kde očekávali mírnější zacházení.

„Proto Sověti ještě 9. května bombardovali únikové trasy a komunikační uzly, byť se na nich vedle vojáků nacházeli i prchající civilisté, vězni z pochodů smrti a další neozbrojení účastníci, včetně místních obyvatel. Bombardován nebyl v této době pouze Liberec, Mělník, Mladá Boleslav, ale i desítky menších obcí. Bilance mrtvých tak narostla naneštěstí po podepsání bezpodmínečné kapitulace o stovky obětí,“ shrnul Kyncl.

Evakuace lidí kvůli nynějšímu nálezu nevybuchlé stokilogramové letecké pumy z výzbroje někdejší sovětské armády poblíž víceúčelové haly Home Credit Aréna v Liberci trvala zhruba šest hodin, pyrotechnikům k zajištění pumy poté stačilo zhruba 20 minut. Policie evakuovala ve středu lidi v okruhu 750 metrů od místa objevu.

Nálezy pum z tohoto období nejsou neobvyklé, neboť na celé území dopadly desítky tisíc tun výbušnin.

„S dalšími nálezy sovětských leteckých pum v oblasti tak lze rozhodně počítat,“ uzavřel Rajlich.