Hlavní obsah

Lidický farář byl varován, přesto zůstal a zemřel

Spisovatel František Kolouch před 80. výročím vyhlazení Lidic dokončil knihu „Nejvyšší oběť. Poslední lidický farář Josef Štemberka (1869–1942)“. V rozhovoru pro Právo řekl, že Štemberka byl obyčejný farář, jehož velikost spočívá v tom, že zůstal se svými farníky tváří v tvář smrti, i když se popravě mohl vyhnout.

Foto: archiv

Farář Josef Štemberka

Článek

Čtyři roky jste sbíral materiál ke knize, jaký to byl podle vás člověk?

Během práce na knize jsem ho poznal jako odvážného člověka, který měl starost o chudé. Byl to vlastenec. Za první republiky se nebál ozvat, např. inicioval petici za zachování křížů a modliteb ve školách.

Střílet na 73letého kněze někteří členové popravčí čety odmítli

Byl to ale i člověk pokrokový. Jako první měl v Lidicích auto i rádio. Za protektorátu poslouchal zahraniční vysílání, které k němu chodili poslouchat i někteří lidé z Lidic. Byl to vášnivý zahrádkář a včelař. Dětem do školy mazal chleba s medem a nosil jim ovoce. Za války a hospodářské krize organizoval sbírky oblečení a bot pro chudé děti.

O sepsání životopisu vás požádalo pražské arcibiskupství. Dlouho se totiž mluví o tom, že by páter Štemberka mohl být blahořečen. Našel jste pro to důvody?

Víceméně jsem zjistil, že páter Štemberka byl řadový vesnický farář.

Byl výjimečný tím, že se staral o mládež, nebál se kritizovat špatné poměry ve společnosti. Postavil se např. proti komunistům.

Foto: archiv ČTK

Zastřelení muži z Lidic nad Horákovým statkem.

Ale beatifikován by mohl být hlavně pro to, co se odehrálo na konci jeho života. Ač byl varován, aby se do Lidic nevracel, že mu tam hrozí smrt, tak se ke svým farníkům vrátil.

Trauma se Lidických stále drží

Historie

Den před masakrem, tedy 9. června 1942, byl pracovně v Kladně a tam ho varovali, aby se nevracel, protože v Lidicích se k něčemu schyluje. On jim ale jednoduše odpověděl: „Musím ke svým.“ Vrátil se, i když byl varován, a byl s lidickými lidmi až do poslední chvíle a poskytoval jim duchovní útěchu a rozhřešení. V tom je jeho velikost.

Neměli nacisté problém popravit kněze?

Měli. Někteří členové popravčí čety odmítli pátera Štemberku zastřelit. Střílet na stařičkého 73letého kněze na ně bylo příliš, nepomáhala ani kořalka, a proto museli být vyměněni.

Je pravda, že v době vyhlazení už neměl v Lidicích být, protože už byl v důchodu a shodou okolností se nestačil odstěhovat?

Tuto informaci jsem také ověřoval, ale ani v aktech kurie, ani v dalších materiálech arcibiskupství jsem nenašel, že by byl vyhlášen konkurz na nového faráře v Lidicích. Je ale pravda, že v té době dostavoval pro sebe, svou sestru a hospodyni domek v rodné Pecce a chystal se na stěhování. Ale v té době nebyl nový farář vybrán, ani se k tomu neschylovalo.

Vypálení Lidic světu poprvé jasně ukázalo, co je nacismus zač, připomíná šéf VHÚ Knížek

Historie

Popisujete, že část li­dických mužů se proti nacistům vzbouřila, jaké byly poslední chvíle pátera Štemberky?

Popravovaných mužů bylo hodně a všichni se naráz do sklepa Horákova statku, který si nacisté vybrali, protože byl v té době prázdný, nevešli. A proto část z nich nacisté zavřeli do stodoly a do chlévů.

Existuje poválečné svědectví židovských vězňů z Terezína, kteří museli povražděné muže z Lidic pohřbívat, že někteří popravení měli na sobě rány, vyražené oči, podlitiny, zlomené prsty a podobně.

To potvrzuje svědectví jednoho makotřaského občana, který byl z Horákova statku propuštěn, a ten říkal, že Lidičtí napadli strážné. Našli zemědělské náčiní, vyrazili vrata od stodoly a strážné napadli, ale neměli žádnou šanci a na místě byli zmasakrováni.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Historik František Kolouch, autor knihy.

Ti, co byli s páterem Štemberkou, blížící se smrt přijali jinak. Páter je uklidnil, dal jim rozhřešení a připravil je na smrt. Na popravu šli smíření, hrdě a se vztyčenou hlavou.

Reklama

Výběr článků

Načítám