Článek
„Je to výsledek patnáctiletého bádání historie, životních osudů i významu židovské rodiny s kořeny v Břeclavi. Tato rodina se ve všech svých rodových liniích – břeclavské, vídeňské a sládkovičovské – nesmazatelně zapsala do vývoje cukrovarnictví a pivovarnictví Rakouska-Uherska i pozdější Československé republiky,“ uvedla historička Alena Káňová, která na publikaci pracovala se slovenskou kolegyní Evou Sudovou.
Součástí nedělního zahájení sezony bude i představení publikace Kuffnerovci autorek Aleny Káňové a Evy Sudové.
Rodina Kuffnerů vynikala taktéž ve filantropii, sběratelství, vědeckém pokroku či stavebním a politicko-společenském vývoji v jednotlivých městech a přilehlých regionech. „Za všechny tyto přínosy byli jednotliví členové rodu na přelomu 19. a 20. století povýšeni do šlechtického stavu,“ doplnila Káňová. Publikace je doplněna rozsáhlým obrazovým materiálem.
Alena Káňová bude také v neděli provázet návštěvníky obřadní síně komentovanou prohlídkou židovského hřbitova. Prostřednictvím dochovaných náhrobků přiblíží příběhy významných osobností břeclavských židovských rodin.
Záchrana památky na poslední chvíli
Budovu obřadní síně opravilo město v roce 2023. Novogotická obřadní síň z roku 1892 od vídeňského architekta Franze von Neumanna ml. je cenným památkově chráněným objektem, ukázka špičkové řemeslné práce konce 19. století. Po rekonstrukci byla převedena pod správu Městské knihovny v Břeclavi.
„Židovská památka má za sebou pohnutou historii. Jako místo posledního rozloučení s příslušníky židovské komunity sloužila do podzimu 1938, kdy byli Židé vyhnáni z Břeclavi. Po druhé světové válce tady byl například sklad drogistického zboží a budova chátrala. Záchrana přišla opravdu za pět minut dvanáct,“ sdělila Alena Káňová.
Židovská památka má za sebou pohnutou historii. Po druhé světové válce tady byl sklad drogistického zboží.
V rámci obnovy židovské obřadní síně se kladl velký důraz na zachování a restaurování co největšího množství jednotlivých prvků a ploch, zejména vnitřních štukatérských prací u žebrové klenby, podle fragmentů původní historizující výmalby byla v obřadní síni obnovena nástěnná sgrafitová bosáž, starozákonní nápisy v hebrejském a německém jazyce i výmalba niky na východní straně objektu.
„Cennou ukázkou produkce lichtenštejnské keramičky v Poštorné z konce 19. století je i v téměř původním stavu zachovaná keramická dlažba ze slinutých dlaždic. Jen při obnově barevných okenních vitráží se muselo přistoupit ke kompletním replikám. Podkladem bylo jen několik skleněných úlomků nalezených při restaurátorském průzkumu,“ podotkla historička. Původní vitráže nebyly totiž zachyceny na žádném dobovém fotomateriálu. Ani z vybavení interiéru se nic nedochovalo.
V židovské obřadní síni je teď stálá expozice o židovské historii regionu od 16. století do roku 1938. Pro veřejnost bude otevřeno v červnu o víkendech a v červenci a srpnu od pátku do neděle, vždy od 10 do 17 hod.