Článek
„Hradecké osmičky se našly roku 1853 při stavbě jednoho z domů v Zieglerově ulici. Stejně jako další zlaté svitky plnily úlohu platidla a dokládají, že Hradec měl již v té době postavení obchodního i řemeslnického střediska,“ vysvětluje vedoucí historického oddělení Markéta Pražáková s tím, že osmičky archeologové datují přibližně do 13. až 11. století před Kristem.

Zlatý svitek, takzvaná hradecká osmička
Jedním z exponátů, který nemůže na výstavě tohoto typu absentovat, je takzvaný Eliščin pás z druhé půle 15. století. „Jeho vlastnictví bylo připisováno Elišce Rejčce nebo Elišce Pomořanské. Pás se zachoval v nezměněné podobě v chrámu Sv. Ducha, odkud v 19. století přešel do správy obce a stal se součástí takzvaného purkmistrovského pokladu,“ připomněla historii vzácného artefaktu Markéta Pražáková. V minulosti se pás vystavoval poměrně často, dokonce byl dlouhodobě součástí expozice muzea. Což mu samozřejmě škodilo. Nyní je zrestaurován a z depozitáře je vyndáván pouze výjimečně.

Sada středověkých lžiček z tzv. purkmistrovského pokladu
Do zmíněného purkmistrovského pokladu patří i sada lžiček. I přes svou zdobnost se opravdu používaly při jídle. „Ten tvar je středověký. Dřík rukojeti je doplněn stříbrnými nákončími, zdobenými emailem, rytím i dalšími ozdobami,“ upozornila Pražáková, podle níž ale pokladem nemusí být pouze podobný až šperkařsky zdobný předmět či archeologický nález ze zlata. Jsou jím i zdánlivě obyčejné předměty, vypovídající ale o vyspělosti tehdejší společnosti.
„Máme tu například tři keramické poháry hradeckého typu. Ve sbírkách jich je asi dvacet. Prezentován je i zlomek dlaždice s gryfem z 12. století. Nalezen byl nedávno, v roce 2023,“ upozornila historička.
Nejstarší je ta nejméně nápadná
Sbírkové předměty a archeologické nálezy doplňují v malém lapidáriu hradeckého muzea také písemnosti. Vystaven je soubor vzácných listin s přivěšenými i oboustrannými pečetěmi.
„Nejméně nápadná a také nejmenší je listina, díky které Hradec Králové slaví 800 let od první zmínky jako o městě. Sepsána byla královským písařem Heřmanem, který byl také přítomen při ústním prohlášení před svědky, kdy král Přemysl Otakar I. daroval za své přítomnosti v Hradci obyvatelům města k věčnému držení ves Vesce,“ přiblížila listinu historička Pražáková. A upozornila, že listina není ve vlastním slova smyslu privilegiem a zakládacím aktem, je pouze donací. Obsahuje však důležité spojení Civitatem nostram in Gradec, tedy městu našemu v Hradci.
„Všechny vystavené písemnosti jsou uloženy v trezoru v archivu a běžný badatel je nikdy neuvidí. Zpřístupněny jsou pouze v rámci významných výročí na velmi omezenou dobu tak, aby lidi měli povědomí o historii svého města,“ dodala Markéta Pražáková.
Vernisáž se v malém lapidáriu Muzea východních Čech v Hradci Králové uskuteční ve středu od 17 hodin. Výstava potrvá do 15. června.