Článek
Petr Marcinčák se na slámová vína specializuje už třicet let. Přesto bude tento ročník pro celé rodinné vinařství mimořádný.
„Je to tak. To, co tady vidíme a z čeho, jak doufám, vyrobíme mimořádně kvalitní nápoj, je vlastně unikát. Nejsme sami na světě, kdo slámové víno vyrábí. Troufám si ale tvrdit, že jsme zatím jediní, kteří budou moci hotový produkt z letošních hroznů z Novosedel označit jako první biodynamickou slámovou frankovku na světě. Umožňuje nám to certifikát Demeter, který se nám podařilo získat.“
Jde o nejpřísnější mezinárodní certifikaci pro produkty biodynamického zemědělství. Ve svých standardech výrazně převyšuje běžná pravidla pro ekologické zemědělství. Na první ochutnávku si však budeme muset ještě počkat. Bobule po pomalém vysušení na slámě dají šťávu až za zhruba čtyři měsíce. Poté se bude víno ještě zhruba dva roky školit a zrát,“ popsal Novinkám pracný proces výroby vína Marcinčák.
Kvalitě budoucího produktu by měla pomoci právě i žitná sláma. „Protože nepršelo, je v bezvadné kvalitě a perfektně suchá. Žito si pro slámu a samozřejmě i pro zrno, kterým krmíme naše husy, sejeme sami. Například loni bylo právě kvůli dešťům docela problematické kvalitní slámu zajistit,“ dodal vinař.
Chutná i v Japonsku
Tento nápoj se z Novosedel vozí až do Kanady, USA či Japonska. Než ale vznikne, je potřeba už při ručním sběru každý hrozen pečlivě prohlédnout. Shnilé bobulky se totiž na slámové lůžko jednoduše dostat nesmějí. „Mimo to jsou po celou dobu ležení pod téměř každodenní kontrolou. Mimořádně suchý rok sice způsobil nižší výlisnost, ale zase se téměř neobjevily žádné plísně. Hrozny jsou díky tomu opravdu zdravé,“ doplnil vinař.
Výroba slámového vína je velmi pracná. Z dvaceti tun na slámě vysušených hroznů se nakonec „vymáčkne“ jen zhruba 1800 litrů moštu. To se samozřejmě odráží i v ceně produktu, který se na hostinách podává nejčastěji jako digestiv.
