Článek
„Fík je teď nová meruňka jižní Moravy,“ říká Patrik Michna, který se o nově založený sad fíkovníků stará. Fíky závlahu nepotřebují. Daří se jim v podmínkách, které ostatní plodiny včetně vinné révy už jen těžko snáší. „Jsem z Velkých Pavlovic, a to je meruňkový kraj. Ale poslední roky úroda vždycky zmrzla. Fík nemá květy, takže nemá co zmrznout, miluje horké počasí a nepotřebuje vodu, a to je teď pro zdejší podmínky ideální,“ vysvětluje Michna.
Pokus byl nejdříve omylem, stejně jako levandule. Ty vysázel Stanislav Bíza z Levandulové farmy taky původně jen tak, na zkoušku. Lány levandulí teď každoročně lákají tisíce návštěvníků.
Sazenice fíkovníků přivezli farmáři z Polska a chtěli z nich mít namísto typických keřů stromky. To se ale ukázalo jako chyba. „Snažili jsme se zasazené fíky vychovat a udělat z nich stromy s kosterními větvemi, aby se nám lépe obhospodařovaly. Ale obelstít přírodu se nevyplatilo, holé kmeny namrzly, přežil jen kořenový systém. Příroda nám prostě řekla, takto ne. Teď necháme fíky jako keře a bude to tak, jak přirozeně rostou,“ uvedl Bíza.
Z fíků budou vyrábět marmelády spolu s dalším ovocem ze sadu, které mělo původně skončit jako destilát. „Jenže generace Z nepije alkohol, tak jsme změnili strategii,“ směje se Patrik Michna.
Kromě fíků vysadili zhruba 160 kusů melounů, 80 rostlin na jeden řádek. Vybrali dvě odrůdy z Itálie. „Zůstala nám tady neosázená plocha, tak jsme to s melouny zkusili,“ podotkl Bíza.
Melounům se na poli u Staroviček daří. Stanislav Bíza nakoupil dva druhy sazenic v Itálii.
Tradiční plodiny trápí sucho
Jižní Morava trpí letos nedostatkem vody víc než v předchozích letech. Od šedesátých let se zvedla teplota v kraji o dva a půl stupně Celsia. V některých lokalitách od května nepršelo. Sucho se odráží na úrodě na polích, ve vinicích i v sadech. „Pokud se v ovocných sadech něco urodilo, tak teď to suchem padá na zem,“ přiblížil Patrik Michna z ovocného sadu ve Starovičkách s výhledem na Pálavu.
Špatně sucho snáší i vinná réva, zejména mladší výsadby. „Suchých ročníků přibývá, ale letos se přidaly i vlny extrémních veder, které to zhoršují, a to už je zejména pro mladší vinnou révu, která nemá ještě tak propracovaný kořenový systém, náročné. A tak mladší vinice strádají, starší se jakž takž drží, ale i na nich je to vidět,“ popisuje situaci ve vinicích Jakub Herzán z Vinařství Herzánovi v Kobylí na Břeclavsku.
Nejvíce trpí vinohrady na písčitých půdách a tam, kde je větší sklon a kde voda rychleji odteče. „Měli bychom se s vodou naučit mnohem lépe hospodařit a zadržovat ji v krajině, což může podpořit každý jednotlivec,“ dodává Herzán.
Předseda Agrární komory na jižní Moravě Václav Hlaváček si myslí, že budoucnost je ve šlechtění odolnějších odrůd jak vůči suchu, tak i škůdcům. „Stěžejní je získat novou generaci tradičně pěstovaných plodin, ať už obilovin nebo technických plodin, zeleniny, ovoce. Nové metody šlechtění umožňují odolnost, a v tom vidím budoucnost. Takové odklony od tradičních plodin, to je více méně záležitost spíš zahrádkářů,“ myslí si Hlaváček.
