Článek
Ukázal to průzkum agentury NMS Market Research pro ČSOB Asset Management.
Většina by investovala aspoň 2000 korun
Kromě důvodů, kvůli nimž by se do investic pustili takzvaní neinvestoři, se průzkum zaměřil i na finanční částku, kterou by do podílových fondů dokázali pravidelně každý měsíc posílat.
Více než dvě třetiny dotazovaných neinvestorů by byly ochotny do podílových fondů odvádět minimálně dva tisíce korun.
Alespoň pět tisíc korun by pak dokázal posílat jen přibližně každý dvanáctý neinvestor, zatímco mezi investory by se ke stejnému kroku odhodlal už každý pátý.
Výši pravidelné měsíční investice ovlivňuje rodinný příjem
Pochopitelně celkový příjem domácnosti a její finanční možnosti mají zásadní vliv na výši částky, kterou by Češi mohli každý měsíc investovat.
Respondenti, jejichž rodiny musí vyjít se 40 tisíci korunami měsíčně, by investovali maximálně tisícikorunu. Domácnosti s příjmem do 60 tisíc korun měsíčně by pravidelně zvládali odkládat dva tisíce a ti, jimž na účet každý měsíc přijde více než 60 tisíc korun, dokonce čtyři tisíce korun.
„Bez ohledu na naše příjmy bychom si na horší časy měli zvládnout vytvořit finanční rezervu ve výši alespoň šestinásobku našich nezbytných měsíčních výdajů,“ upozornil Jan Barta z ČSOB Asset Management.
„Na stáří bychom měli zvládat investovat alespoň 10 procent měsíčního příjmu a zbylých 15 procent by mělo zhodnocováním v čase pokrýt naše ostatní přání a potřeby,“ dodal.
Jednorázová investice: 50 tisíc i 100 tisíc
Pokud by měli lidé jednorázově investovat nějakou sumu, většina respondentů by byla schopna „postrádat” 50 tisíc korun.
Členové domácností s příjmem nad 60 tisíc korun by pak jednorázově dokázali investovat dokonce 100 tisíc korun.
Průzkum také ukázal, že k investování by se lidé odhodlali, pokud by se jim investice zhodnotila alespoň třemi až čtyřmi procenty ročně.
