Tři ze čtyř Čechů mají obavy z rostoucích nákladů na bydlení, očekávají pomoc od státu

Průzkum agentury Ipsos mapoval obavy domácností z rostoucích nákladů prakticky u všech položek týkajících se běžného života české populace.

Nejvíce vrásek na čele lidem dělají pochopitelně enormní výše cen energií (93 procent), dále pak rostoucí ceny potravin a spotřebního zboží (92 procent) či pohonných hmot (81 procent).

Pozadu pochopitelně nezůstávají ani stále vyšší náklady na bydlení, ať už se to týká dražších hypoték, nákladů na vytápění, či zvyšujících se cen nájemného. Své obavy v této oblasti vyjádřily tři čtvrtiny Čechů.

A potvrzují je i data Českého statistického úřadu, podle kterých byl v září 2022 meziroční nárůst cen v kategorii Bydlení 24,9 procenta, tedy druhý nejvyšší hned po kategorii Stravování a ubytování (25,3 procenta).

Průzkum také naznačil, že lidé právě v oblasti bydlení očekávají i pomoc od státu. Tři čtvrtiny Čechů se v průzkumu vyjádřily, že by stát měl v následujících letech pomáhat domácnostem s financováním bydlení i s jeho širší dostupností, a to různými způsoby.

U financování nového bydlení by lidé uvítali zejména zastropování hypotečních sazeb, dále pak zvýšení dostupnosti sociálního bydlení a podporu výstavby nových bytů. U stávajícího bydlení Češi očekávají podporu od státu zejména v zastropování cen energií a poskytnutí příspěvku na bydlení a na energie.

Jednou z forem podpory státu u financování bydlení je příspěvek na stavební spoření. Tento produkt v české populaci patří po celou dobu své existence mezi nejpopulárnější konzervativní spořicí produkty. V současné době ho využívá třetina Čechů, další třetina ho využila v minulosti.

Peníze ze stavebního spoření lidé také nejčastěji využívají na řešení svého bydlení. Tři pětiny z těch, kteří stavební spoření již ukončili, získané prostředky využily na nákup či rekonstrukci nemovitosti nebo pořízení vybavení domácnosti. Zhruba každý desátý využil naspořené peníze jako finanční rezervu, necelá desetina pak jako spoření pro děti.

Oblíbenosti stavebka nahrává i státní podpora, která se sice v průběhu let snížila z původních až 4500 korun ročně na současných maximálně dva tisíce korun ročně, nicméně i tak není celková částka, kterou za dobu trvání smlouvy klient od státu získá, nijak zanedbatelná.

Pokud by státní podpora zůstala na stejné výši jako nyní, měl by zájem o sjednání stavebního spoření každý druhý oslovený. Pokud by byla stanovena podmínka využití úspor na náklady spojené s bydlením, zájem by se mírně snížil a o sjednání smlouvy by uvažovaly zhruba dvě pětiny lidí.

Kdyby se ale podpora snížila, či by ji dokonce stát přestal poskytovat, zájem lidí by výrazně klesl. Při poloviční výši současného příspěvku, tj. maximálně 1000 korun za rok, by o stavební spoření měla zájem jen čtvrtina oslovených, bez státní podpory pouze každý šestý.

Celkem 70 procent lidí si myslí, že podporu by měl stát poskytovat alespoň ve stejné výši jako dosud, tedy dva tisíce korun ročně. Více než polovina Čechů je také přesvědčena, že díky stavebnímu spoření mají k dispozici úvěry, které v jiných institucích nedostanou.

Polovina Čechů také vidí ve stavebním spoření vhodný nástroj pro snížení energetické náročnosti bydlení (možnost investice do fotovoltaiky, tepelných čerpadel apod.).