Hlavní obsah

Studie vyvrací zažité předsudky o vztahu Čechů k financím

Právo, Novinky, Barbora Buřínská

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Mladí Češi své finance řeší jen přes mobil, jejich rodiče se bojí peníze investovat a prarodiče mají všechny peníze pod polštářem. Tyto a mnohé další zažité představy o bankovním chování Čechů napříč všemi věkovými skupinami se pokusila zmapovat a vyvrátit UniCredit Bank ve svém projektu „Nevěřte všemu”.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

On-line průzkumu o předsudcích Čechů v bankovnictví se zúčastnilo celkem 900 lidí ze všech věkových kategorií starších 18 let.

Mladí: Pobočky bank navštěvujeme rádi

Mladí Češi moderní technologie milují a v on-line světě se pohybují s jistotou. Například chytrý telefon mají tři čtvrtiny Čechů do 29 let a tablet více než třetina. I přesto, že 95 procent mladých klientů UniCredit Bank do 26 let své finance pravidelně ovládá prostřednictvím mobilního či internetového bankovnictví, neznamená to, že by zcela zanevřeli na kamenné pobočky bank.

Naopak, až celá třetina mladých dokonce podle průzkumu výslovně preferuje řešit své finanční a bankovní služby s pomocí bankovních zaměstnanců na pobočkách. To je zdaleka nejvíc ze všech generací.

„I když se v on-line světě pohybují s jistotou zkušených matadorů, ve financích je tomu přesně naopak, jsou často nejistí a stále se s nimi učí zacházet. Na pobočky chodí především poradit se o složitějších produktech nebo zjistit potřebné informace. Po dokončení studií řeší mladí Češi například vlastní bydlení a s ním spojenou hypotéku, nebo chtějí poradit jak zhodnotit své pravidelné investice. Ostatní věci jako je založení běžného či spořicího účtu zvládnou hravě on-line,“ vysvětlil mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek.

Foto: David Ryneš, Novinky

Co je pro mladé Čechy (18 – 26 let) v oblasti financí důležité

Slova mluvčího i zkušenosti bankéřů, kteří rozhodně nezaznamenávají žádný pokles návštěv mladých Čechů na pobočkách, potvrdila i 24letá studentka Jana Pfeiferová: „Nedávno jsem se rozhodla začít si odkládat peníze bokem a jako ideální mi přišly podílové fondy. V desítkách různých fondů v nabídce mé banky mi ale pomohla vybrat až bankéřka na pobočce, která se mnou vše trpělivě prošla.“

V průzkumu zmapované názory mladých lidí do 26 let vyvracejí i předsudek o jejich nezodpovědném vztahu k penězům. Dokonce tři čtvrtiny tvrdí, že chtějí být finančně zajištěny pro případ nenadálých událostí, čtyři pětiny pak myslí na řešení svého bydlení. A i když je pro ně důchod desítky let daleko, nadpoloviční většina má v žebříčku hodnot vysoko i nutnost zajistit se na stáří.

„Že se mladí ihned nezadlužují, ukazují i naše statistiky. Jen každý desátý z našich klientů do 25 let má sjednaný spotřebitelský úvěr a jen každý sedmý aktivně využívá kontokorent,“ upozornil Plocek.

Češi: Investic se nebojíme

Velké předsudky panují i u spoření a investování, obecně se má za to, že Češi ani jedno pořádně neumí a nedělají. Přitom tři čtvrtiny lidí v produktivním věku pravidelně spoří na penzi a více než polovina si peníze střádá na spořicím účtu.

Pravidelně pak podle průzkumu investuje až pětina Čechů. Větší, jednorázové investice, si již vyzkoušel každý desátý Čech a dalších sedm procent  je plánuje v budoucnu realizovat.

Foto: David Ryneš, Novinky

Kam si ukládá peníze generace rodičů

Češi se při investicích spíše straní rizika, a investují tak do bezpečnějších aktiv. Průměrný klient banky každý měsíc investuje zhruba 1250 korun. Výrazně více přitom investují muži - 1424 korun, ženy pak 1072 korun. Nejčastěji volí formu dluhopisových, akciových nebo komoditních fondů.

„Ve Spojených státech investuje do podílových fondů až polovina lidí, Čechů jen pětina. I když zájem o investiční produkty roste, Češi se spíše podobají svým německým sousedům. Ti také v drtivé většině preferují konzervativní spořicí nástroje, jako třeba spořicí účty nebo spoření na penzi,” uvedl Plocek.

Senioři: Žádné peníze doma v šuplíku nemáme

Nejsilnější předsudky v souvislosti s bankovnictvím a jejich vztahem k penězům obvykle převládají v případě starší generace. Prý neumí používat bankovní služby, celoživotní úspory si syslí doma a technologie jsou pro ně velkým strašákem, kterému nerozumí. Průzkum však ukázal pravý opak.

Většina seniorů má totiž doma peníze jen na nejnutnější výdaje. Pouze každý pátý má k dispozici hotovost vyšší než pět tisíc korun, což je velmi podobné číslo jako u ostatních generací. Své peníze tak již lidé starší 55 let běžně ukládají do banky. A navíc neváhají k jejich správě zkoušet nové technologie.

Foto: David Ryneš, Novinky

Jak vysokou hotovost mají doma běžně senioři

„Senioři bourají zažitý předsudek o své technologické nevyspělosti. Až třetina lidí nad 55 let s přístupem k internetu se on-line bankovnictví dávno nebojí a spravuje tak své finance,” uvedl Plocek

Starší generace si oblíbila i používání platebních karet. Polovina seniorů se v obchodě snaží kartou zaplatit vždy, když je to možné. Každý desátý si navíc již zkusil vložit peníze do banky prostřednictvím bankomatu.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám