Článek
V bezmála 60 procentech domácností mají lidé ve skutečnosti příjem výrazně nižší, než činí uváděný průměrný příjem za celou ČR. „Čistý peněžní příjem (tedy nejen mzda, ale i další zdroje, jako třeba pronájem pozn. red.) přepočtený na osobu a rok je v ČR přes 143 tisíc korun. Jde ale o zprofanovaný průměr. Kamkoliv přijedu mimo Prahu, tak se lidé jen ironicky smějí uváděnému celorepublikovému průměru,“ potvrdila šéfka ČSÚ Iva Ritschelová.
„Zatímco se míra ohrožení příjmovou chudobou dlouhá léta u nás snižovala, v roce 2009 nastal obrat a naopak se začala zvyšovat,“ potvrdil metodik ČSÚ Jaromír Kalmus.
Podle analýzy ČSÚ je chudobou ohroženo deset procent lidí. [celá zpráva]
Deset procent lidí bere 20 % všech příjmů
Celorepublikové statistické průměry o skutečných životních podmínkách v ČR vypovídají zkresleně, protože stačí nepočetná skupina obyvatel s nadstandardně vysokými příjmy, která ovšem zcela nereálně zvedne průměr všem ostatním.
Deset procent nejbohatších domácností v Česku bere dvacet procent příjmů, kterých dosahují v ročním součtu všechny domácnosti dohromady. Když se vezme v úvahu širší skupina dvaceti procent nejbohatších, tak ta má třetinu sumy všech příjmů domácností.
Naplňují se tak již dřívější předpoklady statistiků ČSÚ, že propastné rozdíly v příjmech mezi bohatými, tzv. střední vrstvou a těmi, co mají nejméně, se budou v následujících letech stále více rozevírat.
Ritschelová zdůraznila, že je také značný rozdíl mezi tím být chudý v Česku a třeba v Německu a Rakousku, kde si lidé s nejnižšími příjmy přece jenom mohou dovolit citelně více než u nás.
Podle ní ovšem není snadné do celkových závěrů zahrnout, jaký příjem lze už považovat za chudobu i vzhledem ke složitým metodikám celoevropského statistického úřadu Eurostat, jehož mnohaměsíčním schvalovacím procesem výstupy z ČSÚ musejí procházet, než se natvrdo zveřejní.