Článek
Rostoucí ceny energií dopadnou nejvýrazněji na domácnosti samoživitelek a především pak seniorů, kteří tvoří největší skupinu lidí, jichž se zdražení energií dotkne. Už nyní seniorské domácnosti představují dvě pětiny domácností zatížených nadměrnými náklady na bydlení.
Vysoké zálohy na energie drtí seniory i rodiny s hypotékou
Data iniciativy Za bydlení ukazují, že v bytové nouzi se nachází 5,5 tisíce seniorských domácností a 20 tisíc domácností je bezprostředně ohroženo ztrátou bydlení. Dalších zhruba 130 tisíc seniorských domácností pak vynakládá na bydlení více než dvě pětiny svých příjmů.
„Pokud se ceny energií zvednou o třetinu, jak v našich modelech předpokládáme, povede to zřejmě k dalšímu stěhování seniorů na ubytovny,“ upozornil analytik Jan Klusáček z iniciativy Za bydlení.
| Bezradní senioři a seniorky se obracejí s prosbou o pomoc na linku Senior telefon organizace ŽIVOT 90 |
|---|
| „Na linku nám zavolala paní, která se roztřeseným hlasem ptala, kolik je teď životní minimum. Konzultantka jí odpověděla a ptala se, co paní trápí. Ta se svěřila s tím, že nemá na zaplacení energií, že její původní dodavatel energií zkrachoval a jí teď přišlo vyúčtování od nového dodavatele na 15 tisíc korun měsíčně, které není schopna ze svého důchodu zaplatit. To už neměla daleko k pláči. Bojí se, co s ní teď bude. Žije totiž sama, je nemocná a rodinu nemá,” uvedla Aneta Mundok Nitschová, vedoucí Senior telefonu – linky, která funguje nonstop a bezplatně na čísle 800 157 157. |
Zálohy na energie vyšší než důchod. Seniorka musí vybrat úspory na pohřeb
Náklady na bydlení vs. příjem domácnosti
Vyrovnat zvýšené náklady na energie může pomoci příspěvek na bydlení. Můžete o něj požádat, pokud náklady na bydlení, jejichž součástí jsou i platby za dodávku energií, převyšují 30 procent, v Praze pak 35 procent, rozhodného (čistého) příjmu všech členů rodiny, kteří společně žijí v jedné domácnosti a zároveň těchto 30 procent (resp. 35 procent v Praze) rozhodného příjmu rodiny není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Nehraje přitom roli, zda bydlíte v nájemním, družstevním či vlastním bytě.
Do rozhodného příjmu rodiny se započítávají příjmy všech společně posuzovaných osob, tedy všech členů dané domácnosti. Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. Pokud jste nezaměstnaní a dostáváte podporu v nezaměstnanosti či jste byli ve sledovaném období v pracovní neschopnosti a pobírali nemocenskou, uveďte i tyto příjmy.
Fiala odmítá snižovat DPH na energie, chce dát příspěvek na bydlení
Co jsou náklady na bydlení
Do nákladů na bydlení se v případě nájemních bytů zahrnuje nájemné a v případě bytů družstevních a v osobním vlastnictví pak srovnatelné náklady, které za kalendářní měsíc činí:
- 2128 korun pro jednu osobu,
- 2912 korun pro dvě osoby,
- 3808 korun pro tři osoby,
- 4592 korun pro čtyři a více osob.
Dále je třeba započítat náklady za dodávku energií, tepla, vody, provoz výtahu, společnou elektřinu, odvoz komunálního odpadu, úklid společných prostor, případně náklady za pevná paliva, která se započítávají částkami za kalendářní měsíc:
- 789 korun pro jednu osobu,
- 1079 korun pro dvě osoby,
- 1411 korun pro tři osoby,
- 1744 korun pro čtyři a více osob.
Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za předcházející kalendářní čtvrtletí.
Co jsou normativní náklady na bydlení
„Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují nájemné, resp. srovnatelné náklady a ceny služeb a energií. Jsou propočítány na průměrnou spotřebu služeb a energií a přiměřenou velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících,” uvádí na svém webu Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
| Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 (v Kč/měsíc) | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Počet osob v rodině | Počet obyvatel obce | ||||
| Praha | více než 100 tisíc | od 50 tisíc do 99 999 | od 10 tisíc do 49 999 | do 9999 | |
| 1 | 8775 | 6965 | 6637 | 5653 | 5476 |
| 2 | 12 205 | 9729 | 9279 | 7934 | 7689 |
| 3 | 16 337 | 13 099 | 12 511 | 10 752 | 10 432 |
| 4 a více | 20 077 | 16 172 | 15 463 | 13 341 | 12 955 |
| Zdroj: MPSV | |||||
| Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 (v Kč/měsíc) | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Počet osob v rodině | Počet obyvatel obce | ||||
| Praha | více než 100 tisíc | od 50 tisíc do 99 999 | od 10 tisíc do 49 999 | do 9999 | |
| 1 | 4932 | 4932 | 4932 | 4932 | 4932 |
| 2 | 7045 | 7045 | 7045 | 7045 | 7045 |
| 3 | 9605 | 9605 | 9605 | 9605 | 9605 |
| 4 a více | 11 944 | 11 944 | 11 944 | 11 944 | 11 944 |
| Zdroj: MPSV | |||||
Jak se určí výše příspěvku na bydlení
Výše příspěvku na bydlení za kalendářní měsíc představuje rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, v Praze pak koeficientem 0,35.
Pokud jsou vaše skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží vám příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi těmito skutečnými náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, resp. 0,35.
Žádost se podává jednou ročně v příslušné pobočce úřadu práce na předtištěném formuláři, který je dostupný na webu MPSV. Následně se každé čtvrtletí dokládají náklady na bydlení a příjmy rodiny za předcházející kalendářní čtvrtletí.