Průměrný dluh v insolvenci činí 1,3 milionu. Nejvyšší je v Praze, nejnižší na Ústecku

Zaznělo to v úterý na semináři v Poslanecké sněmovně. Průměrný dluh dlužníků v insolvenci podle dat, které tam prezentovala společnost Insolcentrum, dosahuje 1,35 milionu korun.

Ten je ovšem ovlivněn příliš vysokými a příliš nízkými závazky u jednotlivých lidí v oddlužení. Mediánový dluh je tak 620 tisíc korun. To znamená, že polovina dlužníků v insolvenci dluží tuto nebo vyšší částku.

„Průměrně předpokládané uspokojení věřitelů (tedy to, co dostanou nazpět – pozn. red.) je 17,9 procenta,“ řekla jednatelka InsolCentra Jarmila Veselá. Ještě v letech 2013 až 2018 to podle ní bylo 56 procent, což je dáno i velikostí dluhů na jednoho člověka v insolvenci. V tu dobu to totiž v průměru bylo 660 tisíc korun.

Nejvyšší dluhy přitom mají v insolvenci lidé v Praze, v průměru 2,54 milionu korun. V průměru zde podle Veselé dostanou věřitelé nazpět 11,2 procenta svých peněz. Nejnižší dluhy, 990 tisíc korun, a nejvyšší návratnost, 23,2 procenta, je v Ústeckém kraji.

Relativně nízké závazky a vyšší míru uspokojení věřitelů pak mají lidé v Karlovarském Libereckém, Moravskoslezském či Pardubickém kraji. Na opačném konci žebříčku jsou pak třeba Středočeši nebo obyvatelé Jihomoravského kraje. „Odpouštíme dluhy zejména lidem s vysokými dluhy, kteří žijí v bohatších regionech,“ uzavřela Veselá.

Seminář se uskutečnil na pozadí boje o vládní novelu insolvenčního zákona, která je ve Sněmovně před závěrečným hlasováním. V ní se navrhuje, aby se doba oddlužení zkrátila z pěti na tři roky u všech. Nyní je to pouze u seniorů, invalidů druhého a třetího stupně a lidí, kteří splatí během tří let minimálně 60 procent svých dluhů.

Podle ministerstva spravedlnosti, které novelu vypracovalo, by Česko bylo s pětiletým oddlužením v Evropě spíše výjimkou. Navíc politické a ekonomické události posledních let podle něj výrazně zhoršily ekonomickou situaci lidí a je potřeba připravit systém insolvencí na to, aby se dlužníci mohli navrátit do života bez doživotních dluhů.

Proti návrhu jsou ale podnikatelé a Svaz měst a obcí. „Stát velkorysým přístupem říká, že část občanů a firem se musí zříci svého majetku ve prospěch dlužníka,“ řekl Ladislav Minčič z Hospodářské komory. Rozvolňování parametrů oddlužování podle něj může mít i negativní dopady na veřejné rozpočty.

Podle zástupce Svazu měst a obcí Dana Jiránka lidé dluží obcím patnáct miliard korun. „Bojíme se toho, že systém začne selhávat. V okamžiku, kdy to musí platit za neplatiče ostatní, logicky nemůže být kvalita veřejných služeb na takové úrovni, jakou bychom všichni rádi,“ uvedl Jiránek. Na změnu podle něj doplatí obyvatelé obcí, kteří řádně hradí své závazky.