Článek
„Cílem je zvýšit jistotu pro obě strany, nájemce i pronajímatele,“ prohlásil vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
V Česku žije v nájemním bydlení pětina obyvatel, což je sice nejvíce z nových zemí Evropské unie, ale výrazně méně, než je běžné v západní Evropě.
„Například v Německu je to půl na půl. A nikdo se tam nedívá na lidi žijící v nájmu, jako že by byli něco méně,“ dodal Bartoš. „Pokud se rozhodnu jít na pět let pracovat třeba do Pece pod Sněžkou, tak si tam nemusím kupovat byt,“ glosoval.
Nájmy zdražují, ceny žene vzhůru i poptávka studentů
Podle průzkumu ministerstva je jedním z důvodů, proč je v tuzemsku bydlení v nájmu spíše volbou z nouze, nejistota. Každý pátý dotázaný nájemce má nájemní smlouvu kratší než jeden rok a každý čtvrtý má smlouvu na jeden až dva roky.
Celkem je tedy zhruba 800 tisíc až milion lidí, kteří nemají jistotu nájmu ani na dva roky. To se týká především lidí ve věku do 35 let.
Bartošův resort proto navrhuje, aby mezi stejnými smluvními stranami bylo možné uzavřít nájemní smlouvu na dobu určitou kratší než tři roky nejvýše dvakrát za sebou. Následující třetí a každá další nájemní smlouva už musí být uzavřena buď na dobu určitou v délce minimálně tří let, anebo na dobu neurčitou.
Ministerstvo se s návrhem opatření inspirovalo ve Finsku.
Majitelé domů proti
Podle předsedy Občanského sdružení majitelů domů v ČR Milana Krčka v ČR chce stát řešit problém, který neexistuje. „V praxi je mnohdy prodloužení ročního nájmu nastavené automaticky,“ prohlásil.
Stát by podle něj neměl vstupovat do smluvních vztahů a návrh „zavání sociálním inženýrstvím“.
Naopak místopředsedkyně Sdružení nájemníků ČR Lenka Veselá by změnu uvítala, ráda by ale šla ještě dál. „Aby byla roční zkušební lhůta a poté nájem na dobu neurčitou,“ vyzvala.
Místopředseda Svazu města a obcí ČR a starosta Postoloprt Zdeněk Pištora prohlásil, že pronajímatelé podle něj využívají řetězení krátkodobých smluv k nepřiměřenému navýšení nájmů, někdy i nad rámec 20 procent, jak nárůst u smluv na dobu neurčitou omezuje občanský zákoník.
Advokát a odborník na bytové právo Adam Zítek se pak pozastavil nad tím, proč se Česko inspiruje Finskem, a ne zeměmi jako Německo, Nizozemsko či Dánsko, kde je řetězení krátkodobých nájmů zakázané, pokud pro ně není zvláštní důvod.
Zároveň však Zítek pochybuje o tom, zda ministerstvem spravedlnosti navrhovaný soudní rozkaz k vyklizení nemovitosti dokáže v praxi výrazně urychlit proces, který dnes trvá v průměru šest měsíců, někdy ale i dva roky. Připustil nicméně, že sám lepší návrh nemá.
Podle ministra Bartoše je cílem, aby hlavní změny prošly Sněmovnou do konce funkčního období této vlády, tedy do konce roku 2025. Potřebné změny občanského zákoníku a občanského soudního řádu slibují resorty představit na jaře.
Za nájemníky v bytové nouzi se zaručí stát
