Přehledně: Jaké služby platí nájemce bytu

Ve spolupráci s odborníky ze spotřebitelské organizace dTest přinášíme přehled povinností i práv nájemců vztahujících se k platbám za služby spojené s užíváním bytu.

Nájemce je povinen vždy hradit takzvané nezbytné služby stanovené občanským zákoníkem. Jedná se například o dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.

„Někdy však může být rozsah služeb jiný, záleží na konkrétní nemovitosti, navíc ne každá dohoda o službách nájemce zavazuje. Nejznámější spornou položkou je příspěvek do fondu oprav, který pronajímatel nemůže po nájemci požadovat, protože se nejedná o službu, ze které by měl nájemce okamžitý prospěch,“ uvedla Eduarda Hekšová, ředitelka dTestu.

Aby mohla být konkrétní služba spojena s užíváním bytu, musí ji nájemce skutečně využívat. Musí například svítit, topit, spotřebovávat vodu, vytvářet odpad, jezdit výtahem, pohybovat se po domě a tím pádem ho i „znečišťovat” apod.

„U luxusnějších nemovitostí lze uvažovat i o tom, že by mohl pronajímatel po nájemci vyžadovat zaplacení služeb zahradníka, pokud má nájemce do zahrady domu přístup a může ji využívat. Dalším příkladem je poplatek za provoz recepce v domě, která je nájemci rovněž k dispozici,“ doplnila Hekšová.

Podobně jako u platby do fondu oprav nemůže pronajímatel po nájemci požadovat, aby platil za  správu nebo pojištění celého domu. Nejedná se totiž o služby, které nájemci přinášejí okamžitý prospěch, ani je nijak nevyužívá.

Jak odborníci dTestu uvádějí, je někdy obtížné rozlišit, co je službou spojenou s užíváním nájemního bytu a co již ne. Například platbu za pojištění domácnosti může pronajímatel po nájemci vyžadovat. Pojištění totiž chrání i jeho majetek, kryje škody na zařízení (nábytek, koberce, elektronika, svítidla či věci osobní potřeby apod.).

Někdy může dojít k nedorozumění kvůli některým položkám ve vyúčtování od společenství vlastníků jednotek nebo družstva. Občas jsou totiž nepřesně nazvané.

„Může pak docházet ke zbytečným sporům. Řešením pro pronajímatele proto může být, když náklady na platby požadované v předpisu plateb či v jejich vyúčtování od společenství vlastníků jednotek nebo družstva vezme v úvahu při stanovení výše nájemného, tedy v podstatě o ně nájemné navýší,“ doporučila Hekšová.

Objevují se i názory, že záleží pouze na dohodě mezi nájemcem a pronajímatelem. Není to ovšem tak, že nájemce má smůlu a musí platit všechny položky uvedené ve smlouvě, upozorňují odborníci. U nájmu bytu platí ochrana nájemce, a tak jsou neplatná ta ustanovení, která by ho nepřiměřeně zkracovala na jeho právech. Ovšem řada nájemců nechce jít do konfliktu s pronajímatelem a zaplatí i ty položky, které platit nemusí.