Hlavní obsah

Náhrada mzdy platí i pro brigádníky

Právo, svj

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Od začátku července se zrušila tzv. karenční doba, náhrada mzdy tak opět náleží již od prvního pracovního dne pracovní neschopnosti. Netýká se to přitom jen stálých zaměstnanců, ale i některých brigádníků.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ilustrační snímek

Článek

Nárok na náhradu mzdy a nemocenskou tak nově mají i studenti pracující na některou z pracovních dohod. Podmínkou je ale účast na nemocenském pojištění, což znamená mít příjem, ze kterého se platí sociální pojištění.

„Při práci na dohodu o provedení práce je tato podmínka splněna, pokud je měsíční odměna vyšší než 10 tisíc korun, a při práci na dohodu o pracovní činnosti, jestliže je alespoň tři tisíce korun,“ sdělila Právu Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

„V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel, již od prvního dne pracovní neschopnosti, neboť s platností od 1. července došlo ke zrušení třídenní karenční doby,“ dále připomněla. Z práce na zkrácený úvazek na standardní pracovní poměr se sociální pojištění odvádí vždy.

Nižší sociální pojištění

Od 1. července také odvádí zaměstnavatelé za zaměstnance 24,8 procenta z vyměřovacího základu na sociální pojištění, tedy o 0,2 procenta méně než doposud. Nižší sociální pojištění se přitom platí i z dohod o provedení práce a pracovní činnosti, pokud hrubá měsíční odměna zakládá účast na pojištění.

Daň z příjmů fyzických osob se počítá ze superhrubé mzdy, tj. hrubé mzdy zvýšené o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance.

„Díky nižšímu sociálnímu pojištění placenému zaměstnavatelem budou mít zaměstnanci výplatu za červenec, kterou obdrží na účet v srpnu, nepatrně vyšší,“ vysvětlila Ivanco.

Náhrada mzdy

Zaměstnanci nemají nárok na náhradu mzdy vyplácenou zaměstnavatelem po skončení zaměstnání. Náhrada mzdy náleží pouze za hodiny, jež by člověk v práci odpracoval, jestliže by nebyl v pracovní neschopnosti.

Náhrada mzdy se vypočítává z průměrného hodinového výdělku. Při výpočtu náhrady mzdy dochází k redukci a nepřímo je stanovena maximální výše náhrady mzdy, která činí 189 korun za hodinu. „Například při průměrném hodinovém výdělku 250 korun činí hodinová náhrada mzdy přes 124 korun, což při proplácení prvních tří dnů nemoci je již značná finanční pomoc pro nemocného zaměstnance,“ doplnila Ivanco.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám