Článek
Solidární dani za rok 2019 podléhá hrubá mzda ze zaměstnání a hrubý zisk ze samostatné výdělečné činnosti nad částku 1 569 552 korun.
Zdanitelné kapitálové příjmy, příjmy z nájmu nebo ostatní zdanitelné příjmy solidární dani nepodléhají. Někteří občané mají roční daňový základ za rok 2019 nad limit, ale solidární daň vůbec neplatí.
„V praxi dochází i k situaci, že někteří občané mají milionové zisky z prodeje nemovitých věcí nebo cenných papírů a tyto příjmy dani z příjmů vůbec nepodléhají, neboť je dodržen časový test pro daňové osvobození,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Daňové přiznání o tři měsíce později, podnikatelům by se měly promíjet pokuty a poplatky
Potvrzení o příjmech
Za zaměstnance s povinností platit sedmiprocentní solidární daň za rok 2019 nemohl provést roční zúčtování daně zaměstnavatel. K vyplnění daňového přiznání si proto zaměstnanec musí od něj (případně od více zaměstnavatelů) vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2019, které je nedílnou součástí daňového přiznání.
Solidární dani podléhá hrubá mzda ze zaměstnání a hrubý zisk ze samostatné výdělečné činnosti nad 1 569 552 korun
Zatímco 15procentní daň z příjmů se počítá z hrubé mzdy zvýšené o povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance, tak sedmiprocentní solidární daň se platí pouze z hrubé mzdy nad limit. „Ve dvoustránkovém daňovém přiznání se solidární daň uvádí do řádku číslo 34, ve čtyřstránkovém daňovém přiznání do řádku číslo 59,“ doplňuje Ivanco.
Nárok na zvýhodnění výše příjmu neomezí
Daňový základ za rok 2019 snižují při splnění zákonných podmínek nezdanitelné položky podle § 15 zákona o dani z příjmů. Například odpočet úroků z hypotéky, odpočet vkladů na doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění nebo odpočet vkladů na životní pojištění.
U žádného daňového odpočtu není legislativou stanoveno příjmové omezení. V praxi tedy využívají výhody daňových odpočtů také lidé s vyššími příjmy, kteří mají životní pojištění, splácí hypotéku nebo si spoří na penzi.
Výslednou daňovou povinnost snižují i daňové slevy a daňové zvýhodnění na děti. Také u nich není nárok na daňové slevy nikterak omezen. „Ani lidé s nadprůměrnými příjmy by tedy rozhodně neměli zapomenout uplatnit daňové odpočty a daňové slevy, na které mají nárok. Pokud mají povinnost podávat daňové přiznání, tak mají více času na zajištění potřebných dokumentů než zaměstnanci, za které provedl zaměstnavatel roční zúčtování daně,“ upozorňuje Ivanco.
Oznamovací povinnost
U pasivních příjmů, pro které je stanoven časový test pro daňové osvobození, například z prodeje nemovitosti, je vhodné již při prodeji vědět, zdali se bude jednat o zdanitelný příjem, či nikoliv.
Od daně z příjmů jsou osvobozeny příjmy z dědictví. Při splnění zákonných podmínek jsou osvobozeny i příjmy z darů, a to vždy u darů od příbuzného v linii přímé, ale i od většiny příbuzných v linii nepřímé (např. od sourozence, strýce, tety, synovce, neteře), ale také od člověka, se kterým poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku ve společně hospodařící domácnosti.
Pokud je daňově osvobozený příjem vyšší než pět milionů korun, tak je nutné takový příjem oznámit do konce lhůty pro podání daňového přiznání, přičemž v oznámení je potřeba uvést výši příjmu, popis důvodu nabytí takového příjmu a datum příjmu.
„Oznamovací povinnost se nevztahuje na příjmy, které si správce daně může zjistit z rejstříků a evidencí, do kterých má přístup. Rozhodně je potřeba splnění oznamovací povinnosti nepodcenit, neboť její nesplnění je sankcionováno pokutou,“ dodává Ivanco.
