Kyberpodovodníkům už naletěla téměř šestina seniorů

Vyplňovala zrovna na následné falešné stránce ministerstva svoje bankovní údaje. „Naštěstí přišel syn a včas mě zarazil,“ dodala.

Jana není v podobné situaci sama. Podle průzkumu společnosti Ipsos pro projekt Neviditelní se s kyberpodvodníky setkala většina seniorů, šestnáct procent z nich jim dokonce naletělo.

„Senioři dnes většinou pracují s počítači denně, jsou v tom sebevědomí, ale chybí jim určité zkušenosti, kterými mladší lidé procházejí denně,“ okomentoval to Marek Sabaka ze společnosti Creditea.

Nejčastěji mají senioři zkušenost s podvodnou zprávou o nedoručeném balíčku, která má za cíl získat bankovní údaje jedince. Tu už někdy obdrželo 61 procent z nich, přičemž 58 procent uvedlo, že podvod rozpoznalo.

Častým podvodem jsou také zprávy o údajné výhře, kterou někdy dostalo 56 procent respondentů. Trojici nejčastějších podvodů pak uzavírají falešná videa, tzv. deepfake, s nimiž se již setkala více než polovina seniorů.

„Když jsme seniorům ukazovali třeba video, kde někdo zneužil podoby a hlasu prezidenta a něco jim doporučoval, tak už to nebyli schopni jako podvod rozeznat,“ konstatoval Sabaka s tím, že se to u těchto videí bude kvůli umělé inteligenci ještě zhoršovat.

Nejméně seniorů má zatím zkušenost s falešným telefonátem od „člena rodiny“, před nimiž odborníci i média varují především v posledním půl roce. Takový telefonát doposud obdrželo jen jedenáct procent seniorů.

Alarmující přitom je, že by pětina seniorů kyberpodvod vůbec nepoznala, třetina by odhalila jen některé. Největší obavy pak u nich způsobují zprávy o zablokovaném účtu, kterých se obává až 58 procent, přičemž patnáct procent by si s takovou hrozbou neumělo poradit.

„Je to pro ně nejzásadnější hrozba, protože jsou to velmi reálné podvody, kdy se dá velmi těžko odlišit, jestli volá třeba pracovník banky. Navíc je to pro ně velký zásah do osobních financí,“ řekl Sabaka.

U těchto podvodů, kdy se podvodník při telefonátu vydává například za bankovního úředníka nebo policistu, jsou nejen senioři vystaveni nátlaku, že musí problémovou situaci hned vyřešit. „Když je někdo ve spěchu, tak se pravděpodobněji nachytá,“ upřesnil.

Podobným telefonátům přitom podle něj podlehnou i mnohem mladší lidé, kteří se prací s počítači a internetem živí. A to právě kvůli psychickému nátlaku, který podvodníci vyvíjejí.

Na seniory přitom podle Sabaky hodně zabírají sofistikované, ale zároveň jednoduché podvody typu již zmíněné falešné zprávy od ministerstva práce nebo úřadu práce o dávkách či nověji od ministerstva financí a finančního úřadu o přeplatku na daních. Velkou roli podle něj hraje důvěra v instituce, ale také to, zda se jedná o nový podvod. O těch starších se většinou senioři už dozvěděli z médií.