Článek
Podle Jindry Novotné, členky představenstva České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), se problém s neexistujícími dokumenty může týkat značné části českých majitelů domů. Přesné údaje o počtech problematických nemovitostí k dispozici nejsou.
Projektová dokumentace obsahuje například studie, dokumenty k územnímu rozhodnutí nebo stavební povolení. Od ledna platný nový stavební zákon pokuty za její absenci zdvojnásobil. Místo původních 200 tisíc činí v krajních případech až 400 tisíc korun. Sankce může dopadnout také na lidi, kteří provedou zásadnější přestavbu bez toho, aby k ní uchovali dokumenty.
Rodinných domů na prodej ubývá ve všech krajích, jejich ceny začaly růst
„Pokud v průběhu užívání došlo k nějakým změnám – například výměně oken, zateplení či změně zdroje vytápění, pak by minimálně tato část dokumentace měla být upravena tak, aby byla v souladu se skutečným stavem,“ upozorňuje Novotná. Aktualizace je třeba i po instalaci fotovoltaické elektrárny na střechu budovy.
Povinnost mít dokumentaci se vztahuje na všechny stavby, nejen na ty nové. Do potíží se kvůli ní mohou dostat též společenství vlastníků jednotek. Ta musí dokumenty uchovávat místo majitelů jednotlivých bytů.
Řešením je pasport
Pokud projektová dokumentace schází úplně, je podle Pavla Černého z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti možné chybu napravit. Jednou z variant je pořízení nové, kterou zhotoví autorizovaná osoba. Alternativu představuje takzvaný pasport. Ten není tak detailní. Odráží aktuální stav a uspořádání nemovitosti. Pro splnění zákona ale postačí.
Kromě autorizovaných inženýrů a projektantů mohou pasport sestavit také lidé s vysokoškolským vzděláním stavebního nebo architektonického směru, případně středoškoláci s maturitní zkouškou ze stavebního oboru a alespoň tříletou praxí v projektování staveb.
Projektová dokumentace je zásadním materiálem například při rekonstrukcích nebo větších stavebních úpravách. „Pokud vlastník stavby nemá ověřenou dokumentaci odpovídající skutečnému provedení stavby, může to představovat problém pro řádnou ochranu veřejných zájmů, tedy z hlediska ochrany bezpečnosti, života a zdraví osob či zvířat, životního prostředí, sousedních staveb a podobně,“ konstatuje Eva Kuzmová, členka Legislativní komise ČKAIT.
Na rozdíl od minulosti nový stavební zákon už neuvádí povinnost prodávajícího předat dokumenty novému majiteli. Zájemce ale na takovém požadavku může trvat, případně chtít například chybějící doklady kompenzovat slevou z kupní ceny.
Zda je dokumentace v pořádku, lze podle Černého prověřit. Ve chvíli, kdy ji prodávající nemá, může si o ni spolu s kupcem požádat na stavebním úřadě, kde by měla být k dispozici z doby kolaudace. „A následně ji nechat zkontrolovat autorizovanou osobou,“ dodává Černý.
Dotujte hypotéky a my snížíme marže, vyzývají stát bankéři
