Jak reklamovat chybné vyúčtování a zálohy za energie

Již samotné nastavení záloh někdy bývá předmětem sporu. To se loni stalo i Tomášovi Forkašovi z Prahy, který se přestěhoval do nového bytu. „V tom starém jsem za elektřinu, kterou se v bytě i topilo, platil asi tisícovku, v novém, stejně velkém, dokonce v tom samém domě, po mně dodavatel chtěl přes tři tisíce,“ řekl Novinkám.

Stížnosti k dodavateli nepomáhaly, nakonec tedy Tomáš platil předepsanou částku. „Letos mi pak vrátili přeplatek asi dvacet tisíc,“ dodal.

„Podle zákona přitom mají být zálohy nastavené nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny, plynu nebo tepelné energie v následujícím zúčtovacím období,“ radí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Pokud podle ní mají lidé dojem, že jsou příliš vysoké, mohou se obrátit na svého dodavatele a požádat o jejich snížení. Pokud neuspějí, mohou se obrátit na Energetický regulační úřad.„Zároveň však nedoporučujeme, aby se lidé snažili na zálohách šetřit. Mohou být totiž později nemile překvapeni vysokými nedoplatky,“ upozornila.

Zálohy by tak měly být nastaveny podle dřívější běžné spotřeby a zároveň by měly brát v potaz předpokládané změny, například nově zabudované tepelné čerpadlo.

I v případě správně nastavených záloh však může přijít vyúčtování, se kterým lidé nebudou souhlasit. Může jít o chybu přímo ve vyúčtování – třeba překlep či chybnou cenu, ale také o chybu v měřiči. Výsledkem poté může být neoprávněně vysoký nedoplatek.

„V případě nespokojenosti či podezření na chybu ve vyúčtování se mohou lidé obrátit na dodavatele energií s reklamací,“ radí Eduarda Hekšová postup v případě pochybení dodavatele.

Lidé se přitom podle ní nemusejí obávat dlouhého řízení. „Dodavatel má ze zákona povinnost reklamaci vyúčtování vyřídit do patnácti dnů od jejího uplatnění,“ upřesnila Hekšová. „Poté spotřebitelům vzniká právo na náhradu. Ta činí u elektřiny 750 korun za každý den prodlení, a to až do výše 7500 korun. U plynu to je 600 korun za každý den prodlení až do výše 24 000 korun,“ dodala

Velmi důležité je však upozornit, že reklamace vyúčtování nemá odkladný účinek. „Lidé tedy musí vyúčtování uhradit, v opačném případě se vystavují riziku prodlení, při kterém by společnost mohla požadovat úroky z dlužné částky,“ varovala Hekšová.

Pokud je však částka zjevně chybná, například kvůli posunutí desetinné čárky, a se společností je složitá komunikace, mohou podle ní lidé zvážit úhradu pouze části vyúčtovaného nedoplatku. „Riskují tím však další náklady, proto nelze takové jednání obecně doporučit,“ řekla.

A co dělat v případě vysokého nedoplatku, na který lidé v danou chvíli nemají prostředky? „Většina dodavatelů nabízí splátkové kalendáře, doporučujeme je tak kontaktovat a domluvit se na oboustranně přijatelném řešení,“ uzavřela Hekšová.