Článek
Ekonomové tak reagovali na páteční rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu a následné sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení nových cel ve výši 15 procent.
Dosavadní cla na EU pro běžné zboží činila 15 procent, jejich výše by tak měla zůstat stejná. Trump sice v pátek původně oznámil zavedení cel ve výši deseti procent, ale v sobotu je zvýšil na 15 procent. Nadále navíc platí dříve uvalená cla například na ocel a hliník ve výši 50 procent a na automobily ve výši 25 procent, o těch soud nerozhodoval.
Hlavní ekonom Portu Jan Berka upozornil na to, že pro českou ekonomiku jsou problematická zejména cla na automobily, která zůstávají v platnosti. Aktuálně je navíc největším problémem nejistota kolem budoucnosti amerických cel. Ta podle Berky může omezit zahraniční poptávku po českém zboží.
„Klíčové ale je, že se čeští exportéři dokážou relativně flexibilně přizpůsobit. USA pro nás nejsou hlavním přímým odbytištěm, postupně navyšujeme podíl na dalších evropských, ale také například afrických trzích,“ řekl Berka.
Analytik skupiny Natland Petr Bartoň upozornil, že jedna z velkých kategorií českých vývozů do USA je v leteckém průmyslu, na které se dosud vztahovala výjimka. „Pokud teď nová cla budou skutečně na všechno, pro tuto část českých vývozů to může znamenat zvýšení cla,“ podotkl Bartoň.
Zároveň připomněl, že české firmy podle výpočtů více než americká cla ovlivňoval přítok čínských výrobků do EU. „Když teď budou proudit do USA zase snáze, protože snížení cel na Čínu je výraznější než na EU, tak by měly české firmy zase o něco méně strádat kvůli čínské konkurenci,“ dodal Bartoň.
Manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler zásadní dopad na Česko v blízké době také neočekává. „Prezident má totiž možnost uvalit na 150 dní cla, která nevyžadují schválení Kongresem. Troufám si tvrdit, že v mezičase se mu podaří cla opět zavést na základě jiného zákona,“ uvedl. Současná situace má podle něj spíše vnitropolitické dopady v USA.
Podle hlavního ekonoma Creditas Petra Dufka vneslo zrušení cel pro jednotlivé země do situace zmatek. Na trhu tak zůstává vysoká nejistota, co bude dál. „Dokážu si představit situaci, kdy exportér vypraví loď se zbožím do USA, avšak než dopluje, bude vše zase jinak. Takže nemá smysl přehnaně pospíchat,“ řekl.
Merz se chystá do Washingtonu
Mnoho českých výrobců dováží do USA nepřímo, jako dodavatelé firem z jiných unijních zemí, zejména Německa. Spolkový kancléř Friedrich Merz v sobotu označil páteční rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, který zrušil plošná globální cla zavedená Trumpem, za pozitivní zprávu. Německý ministr financí Lars Klingbeil ale poznamenal, že nejistota přetrvává vzhledem k tomu, že šéf Bílého domu oznámil nová cla na dovoz ze všech zemí.
„Jde o zajímavé rozhodnutí, kdy mnozí očekávali, že Nejvyšší soud ve Washingtonu ukáže vládě její hranice, co se týče celní politiky,“ řekl Merz v rozhovoru s televizí ARD. Verdikt považuje za „uklidňující prvek“, protože „to vypadá, že dělba moci v USA stále ještě funguje, a to je dobrá zpráva“.
Kancléře brzy čeká cesta do Washingtonu a v této souvislosti připomněl, že „celní politika je věcí Evropské unie, ne jednotlivých členských států“. Než bude s Trumpem jednat, EU se podle něj dohodne na jednotném postupu.
Obchodní jednání se Spojenými státy odkládá kvůli poslednímu vývoji kolem cel Indie. S odkazem na zdroj z amerického ministerstva obchodu to uvedla agentura Reuters.
Do Washingtonu se chystala indická delegace. „Rozhodnutí odložit návštěvu bylo přijato po jednáních mezi představiteli obou zemí,“ uvedl zdroj. „Nové datum návštěvy nebylo stanoveno,“ upřesnil a dodal, že odklad způsobila především nejistota, která zavládla po pátečním verdiktu amerického Nejvyššího soudu.
Ten rozhodl, že Trump překročil své pravomoci, když zavedl globální cla na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) z roku 1977.
