Hlavní obsah

Změnám klimatu navzdory. Uhelné elektrárny ve světě jsou na vzestupu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Přestože v Evropě a USA je výroba elektřiny z uhlí v útlumu, jinde ve světě se využívá pořád víc. Tak moc, že celková světová produkce roste. Vážně to ohrožuje cíl klimatologů zabránit globálnímu oteplení o více než 1,5 stupně Celsia v porovnání s předindustriální érou.

Foto: Envato elements

Ilustrační foto

Článek

Minulý rok začaly ve světě vyrábět proud z uhlí elektrárny o výkonu takřka 70 gigawattů, napsal britský The Guardian. To by představovalo sedm desítek temelínských bloků.

Ze dvou třetin se na výstavbě nových zdrojů podílela Čína, další byly uvedeny do provozu v Indonésii, Indii, Vietnamu, Japonsku, Bangladéši, Pákistánu, Jižní Koreji, Řecku a Zimbabwe.

A jelikož v USA a Evropě skončily podle zprávy Global Energy Monitor uhelné elektrárny s výkonem 21 gigawattů, instalovaná kapacita uhelných elektráren ve světě poprvé od roku 2019 narostla, přičemž její zvýšení o 48,5 GW je nejvyšší od roku 2016.

Podle autorů zprávy je elektrárny na uhlí nutné odstavovat rychleji a v Číně je potřeba přijmout přísnější kontroly rozšiřování kapacity. „Jinak můžeme zapomenout na splnění cílů v Pařížské klimatické dohodě,“ konstatovala Flora Champenoisová z Global Energy Monitor.

S poklesem cen elektřiny a stagnací ceny emisní povolenky by byl čistý příjem uhelné elektrárny v roce 2027 nulový
člen představenstva ČEZ Pavel Cyrani

Aby bylo možné zamezit globálnímu oteplení nad 1,5 stupně, je podle klimatologů zapotřebí do roku 2040 postavit mimo provoz všechny uhelné elektrárny, jež nebudou vybaveny účinnou technologií zachycování uhlíku.

To by ovšem vyžadovalo každoroční uzavření elektráren o výkonu 126 gigawattů, což je ekvivalent dvou elektráren týdně.

V Česku se konec blíží

V Česku přijde odchod od uhlí dříve. Původně byl v plánu rok 2038. Pak se termín posunul na rok 2033, ovšem ředitel ČEZ Daniel Beneš už loni uvedl, že firma přestane vyrábět elektřinu z uhlí do roku 2030. Je ale možné, že k tomu nakonec dojde ještě dřív. „Nepůjde o konec v řádu jednoho nebo dvou let, ale rok 2027 bude pro provoz uhelných zdrojů kritický,“ shrnul člen představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

Důvodem je klesající cena elektřiny, kdy se výroba z uhlí už nevyplatí. „S poklesem cen elektřiny a stagnací ceny emisní povolenky vidíme, že čistý příjem uhelné elektrárny by byl v roce 2027 nulový,“ prohlásil Cyrani.

Uhelné elektrárny, které vyrábějí i teplo, jako třeba v Mělníku nebo Dětmarovicích, chce podle jeho slov firma do roku přestavět na biomasu nebo plyn.

Zvažuje zavření uhelných lomů

Pavel Tykač, majitel společnosti Sev.en energy, která je druhým největším výrobcem elektřiny v Česku, nedávno dokonce zmínil, že zvažuje zavření uhelných lomů Vršany a ČSA a elektráren v Počeradech a Chvaleticích už na jaře příštího roku.

Jeho elektrárny přitom představují asi patnáct procent produkce elektřiny v Česku. „Situace v energetice je vážná. Nastavení trhu a další faktory, například masivní dovoz plynu, způsobují výrazný obchodní tlak na teplo a elektřinu z uhlí. Ty se díky stabilně vysokým cenám povolenek a dalším vlivům stávají nekonkurenceschopné, a tradičním uhelným zdrojům tak hrozí ekonomické odstavení,“ řekla mluvčí Sev.en Gabriela Sáričková Benešová.

Podle Cyraniho by případný výpadek výroby elektřiny z Tykačových elektráren neznamenal katastrofu, přestože zatím nestojí nové zdroje, jež by ji mohly nahradit.

„Vývoz elektřiny z Česka pořád převyšuje dovoz a odstavení prvních velkých uhelných elektráren by to srovnalo do nuly,“ vysvětlil.

Domácnosti na energiích ušetří přes 10 000 korun

Ekonomika

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám