Článek
Podle analytika společnosti Golden Gate Pavla Ryby však současný pokles nepředstavuje zásadní změnu trendu. Připomíná, že zlato se na konci ledna vyšplhalo na historické maximum přes 5400 dolarů (115 tisíc korun) za unci a současná cena kolem 4100 dolarů (87 tisíc korun) znamená přibližně čtvrtinovou korekci.
„Po tak prudkém růstu je podobný pokles běžnou součástí trhu a nijak nenarušuje dlouhodobý býčí trend,“ uvedl Ryba. Za klíčové faktory podporující cenu zlata nadále považuje nákupy centrálních bank, vysoké zadlužení států či geopolitickou nejistotu. Do konce desetiletí považuje za realistickou cenu kolem 8900 dolarů (190 tisíc korun) za troyskou unci.
Podobně situaci hodnotí i Jan Kořínek z finanční instituce Artesa. Také podle něj je nynější vývoj především přirozenou korekcí po rekordním růstu. Do konce letošního roku očekává spíše stabilizaci kolem 4500 dolarů (96 tisíc korun) za unci, která by mohla vytvořit prostor pro další růst nad hranici 5000 dolarů (107 tisíc korun) v následujících letech.
O něco střízlivěji se na současný vývoj dívá Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust, což je největší servisní organizace pro finanční poradce na českém trhu. Pech připomíná, že ještě loni se v médiích objevovaly velmi optimistické prognózy počítající v delším horizontu i s cenami kolem 10 tisíc dolarů (213 tisíc korun) za unci. Současný vývoj podle něj ukazuje, že ani sebelepší investiční příběhy nerostou bez omezení.
„První polovinu roku 2026 lze shrnout jednoduše: neplaťte za příběhy víc, než skutečně stojí,“ uvedl Pech. Podle něj se to vedle zlata týká také kryptoměn nebo technologických akcií, u nichž investoři po období velkých očekávání stále častěji požadují konkrétní výsledky.
Pro zpravodajský kanál CNBC promluvili například analytici finanční skupiny ING. Podle nich bude cena zlata pravděpodobně i nadále citlivě reagovat na vývoj na energetických trzích a na očekávání ohledně dalšího směřování měnové politiky v USA. Naproti tomu stříbro by podle nich mohlo pokračovat v lepší výkonnosti než zlato, pokud přetrvá současná síla průmyslových kovů a zároveň zůstane zachována poptávka po bezpečných investicích.
Podle analytiků Bank of America, druhé největší americké banky, hrozí zlatu další oslabení. Za varovný signál považují analytici vznik takzvaného smrtelného kříže na grafu vývoje ceny zlata, vysoké spekulativní sázky na růst a podobnost současného vývoje s předchozími cenovými vrcholy, které v minulosti předznamenaly výraznější korekce.
Impulzem pro aktuální vývoj byly mimo jiné události na Blízkém východě. Íránem podporovaní povstalci Húsíové oznámili útoky na saúdské ropné tankery v Rudém moři, zatímco americký prezident Donald Trump varoval Teherán před možnými údery na íránskou infrastrukturu v případě ohrožení lodní dopravy v Hormuzském průlivu. Napětí přispělo k růstu cen ropy na několikatýdenní maxima a podpořilo obavy z přetrvávajících inflačních tlaků.
Investoři zároveň vyhlížejí příští zasedání americké centrální banky Fed. Trh sice očekává zachování úrokových sazeb, část obchodníků ale stále připouští možnost jejich pozdějšího zvýšení. Vyšší sazby tradičně snižují atraktivitu zlata, které nenese žádný pravidelný výnos.
