Článek
Spor souvisí s připravovaným unijním nařízením Industrial Accelerator Act. To má mimo jiné zajistit, aby při veřejných zakázkách a poskytování dotací dostávaly přednost evropské výrobky, například elektromobily, ocel nebo technologie pro obnovitelné zdroje. Brusel se tím snaží posílit evropský průmysl v konkurenci s čínskými producenty podporovanými státem.
Francie proti Německu
„Peníze evropských daňových poplatníků by měly podporovat evropské pracovníky a evropské továrny,“ citovala agentura AFP čtvrteční prohlášení francouzského ministra průmyslu Sébastiena Martina. „Británie se před několika lety rozhodla z Evropské unie odejít. To neznamená, že spolu nemůžeme jednat, obchodovat nebo uzavírat dohody v některých odvětvích. V zásadě je ale rozdíl mezi zeměmi, které si zvolily evropský projekt, a těmi, které se rozhodly jej opustit,“ dodal Martin.
Příliš nadějí britské vládě nedal ani francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad. Na otázku, zda přístup EU nemůže odradit její podobně smýšlející obchodní partnery, odpověděl: „Pokud nejste součástí jednotného trhu a nepřispíváte na jeho fungování, nemůžete očekávat stejnou míru ochrany.“ Paříž tak prosazuje, aby jádro systému tvořila sedmadvacítka.
Německo naopak varuje před přílišným uzavíráním Evropy. „Musíme omezit jednostranné a kritické závislosti, ale zároveň se nesmíme izolovat od zbytku světa. Partnerské země by proto měly být za podmínky vzájemnosti zahrnuty do pravidel evropského původu,“ prohlásila německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová.
„Britové nám v EU chybí. Chceme najít vyvážené řešení, které zohlední, že některé evropské země sice nejsou členy Evropské unie, ale pro fungování evropského trhu jsou zásadní,“ uvedla podle deníku The Guardian končící švédská vicepremiérka Ebba Buschová.
Španělský kompromis
Kompromis nabízí Španělsko. Země by rozdělilo do několika skupin podle jejich vztahu k EU a přístupu na trh veřejných zakázek. Další možností je stanovit pravidla rozdílně pro jednotlivá průmyslová odvětví, napsal zpravodajský kanál EuroNews. „Naším cílem je především posílit výrobní kapacity v samotné Evropské unii,“ uvedl španělský ministr průmyslu Jordi Hereu. „Zároveň se ale nechceme uzavírat světu a chceme dál spolupracovat s dalšími zeměmi a regiony.“
Náměstek polského ministra rozvoje a technologií Michał Baranowski uvedl, že Varšava podporuje „vyvážený přístup“. Zároveň varoval před přílišnou administrativní zátěží. „Nová pravidla nesmějí našim firmám vytvořit byrokratickou noční můru. Měla by jim pomáhat, ne je dále zatěžovat,“ uvedl.
Členské státy se nyní musí dohodnout na společném postoji, než začnou finální jednání s Evropským parlamentem. Jejich přesný termín zatím stanoven není, EU ale počítá s tím, že konečnou dohodu o celé legislativě uzavře do konce letošního roku.
