Článek
Burnham tento týden uvedl, že se bude zasazovat o to, aby byla Británie v rámci navrhovaných pravidel označovaných Made in Europe považována za důvěryhodného partnera.
Varoval, že vyloučení Británie z těchto připravovaných pravidel zvýhodňujících evropské výrobky by mohlo poškodit automobilový průmysl. Nadále však vylučuje členství v celní unii.
Politika Made in Europe si klade za cíl omezit závislost na čínských komponentech tím, že při využívání veřejných peněz upřednostní zboží vyrobené v EU. Týkat se má zejména strategických odvětví, jako jsou elektromobily či automobilové technologie, obnovitelné technologie, baterie, energetika a některé průmyslové a obranné technologie.
Znamenalo by to, že když by například evropská země nakupovala elektromobily, technologie nebo energetická zařízení za veřejné peníze, mohla by zvýhodnit produkt vyrobený v EU před výrobkem ze země mimo EU.
Při poskytování podpory může být podmínkou evropský původ výrobku, jeho součástí nebo určitého podílu výroby. Tím chce EU motivovat firmy, aby vyráběly a nakupovaly více v Evropě místo dovozu z Číny.
Británie tlačí na Brusel, aby do pravidel Made in Europe zahrnul také automobilové, chemické a energetické dodavatelské řetězce z Británie. Jeden z unijních úředníků listu FT řekl, že celní unie by vyřešila většinu problémů spojených s označením Made in Europe, a také otázku rozdílů ve clech, která vyvolává obavy, že by se Čína mohla vyhnout clům EU dodávkami přes Británii.
Británie už neochotně následovala na začátku tohoto roku EU a zdvojnásobila cla na ocel na 50 procent a snížila kvóty na polovinu, upozornil FT. Nenásledovala však EU v roce 2024 při zavádění cel na čínské elektromobily. Čínským výrobcům se tak letos podařilo získat na britském trhu s novými automobily 16procentní podíl.
Britský list také napsal, že pokud by Británie zvýšila svá obchodní ochranná opatření vůči Číně, riskovala by konfrontaci s Pekingem, který je důležitým investorem a obchodním partnerem.


