Článek
Dosud se čínská průmyslová politika soustředila hlavně na vybrané sektory. Teď se podle autorů analýzy mění na komplexní strategii – Peking už nechce dominovat jen v jednotlivých oborech, ale postupně přetvářet celé průmyslové prostředí.
Vedle kritických surovin a magnetů posiluje i v chemii, strojírenství, průmyslovém vybavení nebo službách.
Zpráva připomíná, že svět čínský nástup už jednou podcenil – při programu Made in China 2025, který si kladl za cíl technologickou samostatnost země. Varování tehdy zaznívala, ale v mnoha zemích nepřišla dostatečně silná odpověď. Výsledkem je prohlubování globální závislosti na čínských dodávkách a rychlá expanze čínských firem na zahraniční trhy.
Peking přitom už netěží jen z levné výroby. Podle studie výzkumné skupiny Rhodium Group, na niž se zpráva Americké obchodní komory opírá, se Čína posouvá výš v hodnotovém řetězci a zabírá prostor i v technologicky náročnějších oborech. Velký podíl získala v elektromobilech nebo čisté energetice, teď ale výrazně posiluje i tam, kde měly dosud navrch vyspělé průmyslové ekonomiky.
To je zvlášť citlivé pro Evropu. Vedoucí autorka zprávy Camille Boullenoisová upozorňuje, že čínská expanze ohrožuje ekonomický motor zemí, jako je Německo. Čína rychle ukusuje z oblastí, kde si západní ekonomiky ještě držely technologický náskok – v chemii, automobilovém průmyslu, strojírenství nebo robotice. „Pokud vlády nezareagují teď, může už za několik let vypadat průmyslová mapa světa úplně jinak,“ varovala.
Peníze od státu a tlak na export
Jedním z hlavních motorů čínského vzestupu je kombinace silné státní podpory a slabé domácí poptávky – ta tlačí firmy ještě víc na export. Přebytek čínského obchodu se zbožím se od roku 2019 zdvojnásobil na dva biliony dolarů, tedy přibližně 42 bilionů korun. Jde přitom stále méně o levnou produkci a stále více o sofistikované a technologicky vyspělé zboží s vysokou přidanou hodnotou.
Peking navíc nevyužívá jen dotace. Sahá i po regulacích, exportních omezeních a dalších nástrojích, které mu pomáhají upevňovat kontrolu nad klíčovými dodavatelskými řetězci a komplikovat snahy jiných zemí o diverzifikaci. Nejde tedy jen o to, že Čína vyrábí hodně – vytváří si zároveň páky, aby tuto pozici udržela.
Čínské plány míří stále dál. Poslední pětiletka poprvé zahrnula oblasti jako biologická produkce, jaderná fúze nebo propojení mozku s počítačem – technologie, které mají teprve určovat průmyslovou budoucnost. Zároveň roste závislost čínských firem na zahraničních trzích: u pěti set největších z nich tvořily tržby ze zahraničí v roce 2024 průměrně 47 procent, tedy zhruba stejně jako u amerických firem.
