Zaskočil ho sníh v prosinci, měl trápení s billboardy, ale ve funkci Ťok vydržel nejdéle

Ťok do funkce nastoupil v prosinci 2014 po Antonínu Prachařovi. Někdejší manažer stavební společnosti Skanska vydržel v čele ministerstva přes čtyři roky – nejprve působil ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) a pak ve dvou vládách Andreje Babiše (ANO).

Letos v lednu se stal nejdéle sloužícím ministrem dopravy v dějinách Česka, když překonal dosavadní rekord Milana Šimonovského. Právě dlouhodobější setrvání ve funkci mu přál prezident Miloš Zeman, když ho do čela ministerstva jmenoval.

Premiér Sobotka tehdy jako jeho prioritní úkoly zmínil personální stabilizaci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), urychlení výstavby dopravní infrastruktury, železniční spojení centra metropole a pražského letiště či výběr nového provozovatele mýtného systému.

Nový ministr doplnil, že se například hodlá zaměřit na dostavbu již rozestavěných úseků komunikací.

I když bylo ministrovo funkční období dlouhé, poznamenala ho řada viditelných „zádrhelů“, jako byly třeba problémy s odstraňováním billboardů od silnic a dálnic.

Podle zákona měli provozovatelé reklamy do konce srpna 2017 odstranit billboardy z takzvaných ochranných pásem 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy, k čemuž se však neměli. Ministr mluvil o akci „kulový blesk“ a ještě na konci srpna sliboval, že billboardy zmizí nejpozději do pár měsíců, silácké výroky se však ukázaly jako neopodstatněné.

Teprve po roce od původně určeného data se ministerstvu podařilo dohodnout na odstranění billboardů s jejich provozovatelem, společností Czech Outdoor. Ta stála za záplavou českých vlajek na billboardech u českých dálnic.

Ke konci loňského roku byl stav stále neutěšený. Podle ministerstva dopravy bylo za 15 měsíců odstraněno 912 reklamních zařízení, z nichž 94 odstranilo ŘSD, zatímco zbylé reklamy odstranili sami provozovatelé.

V prosinci a lednu v důsledku sněhové nadílky a problémů s opravami opakovaně došlo ke kolapsu na dálnici D1. Ťok uvedl, že na rekonstruovaném úseku D1 na Vysočině měla dodavatelská firma problém s plněním termínů. „Doufali jsme, že kalamitní sníh nepřijde, bohužel přišel,“ nechal se v prosinci slyšet ministr Ťok k údivu českých řidičů.

Před volbami v roce 2016 lákalo ANO na billboardech na „lepší Česko“ a „dálnice, obchvaty, silnice“, někdy dokonce i na „dálnice, dálnice, dálnice“. Vláda následně v předloňském prohlášení slíbila, že do roku 2021 zprovozní 210 kilometrů dálnic, za poslední rok se ale postavily pouhé čtyři kilometry.

Na pomalou výstavbu dálnic upozorňovala i analýza Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). V roce 2017 bylo zprovozněno 17 kilometrů dálnic, o rok dříve 12,5 kilometru, vyplývá z analýzy NKÚ. Pokud by měl být vládní slib dodržen, muselo by se v dalších letech stavět tempem přes 60 kilometrů dálnic ročně.

Například v sousedním Polsku od roku 2010 postavili 783 kilometrů dálnic, v Maďarsku 447. V Česku se za tu dobu postavilo 75 kilometrů. Ťok přitom nedávno v rozhovoru pro deník Mladá Fronta DNES prohlásil, že rychleji než on už by dálnice stavěl jedině superman.

Ministr čelil kritice i kvůli zdlouhavé přípravě tendru na nového provozovatele nového mýtného systému.

Kvůli tomu, že ministerstvo tendr nepřipravilo včas, podepsalo v srpnu 2016 dodatek ke smlouvě s dosavadním provozovatelem Kapsch na prodloužení provozu mýtného o další tři roky do roku 2019 za 5,27 miliardy korun.

Nový tendr byl vyhlášen až v červnu 2017, zvítězilo v něm konsorcium CzechToll a SkyToll.

Na druhé straně se za Ťokova úřadování vládě podařilo kupříkladu pohnout s novelizací zákona o taxislužbě, který je dlouhodobě nevyhovující. Podle odborníků je taxislužba přeregulovaná a legislativa nepočítá s moderními platformami.

„Ty podmínky, které byly příliš tvrdé, vypadávají. Chceme, aby obě skupiny měly co nejrozumnější podmínky. Výsledkem je, že budou cenově dostupnější taxislužby,“ uvedl Ťok.

Vláda chce změnou zákona umožnit větší využití moderních technologií v taxislužbě a zároveň vyrovnat podmínky pro klasické taxislužby a alternativní přepravce. Místo taxametrů bude možné využívat mobilní aplikace, které už nyní používají řidiči společností Uber nebo Bolt (dříve Taxify). Části tradičních taxikářů se ale zmírňování podmínek a otevírání trhu konkurenci nelíbí.