Článek
Penzijní spoření je dnes dobrovolné. Vládní novela už je ve Sněmovně a prošla prvním čtením. Penzijní společnosti mají podle ní novým klientům automaticky nabízet takzvanou strategii životního cyklu, aby si lidé na stáří naspořili víc.
V mládí směřují peníze do výnosnějších, ale rizikovějších investic, s přibývajícím věkem se přesouvají do bezpečnějších. Lidé ji mohou odmítnout a vybrat si spoření podle toho, kolik rizika snesou.
„Navrhovaná novela plně nevyužívá příležitosti efektivně do spoření zapojit stávající účastníky,“ napsaly vládě Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Převod do strategie životního cyklu by se tak týkal i lidí, kteří mají smlouvu o penzijním spoření dávno uzavřenou. I oni by ho ale mohli odmítnout.
Druhý návrh míří na mladé: do spoření by vstupovali automaticky a kdo by nechtěl, musel by se aktivně odhlásit. „Budoucí úspěch reformy je postaven na úspěšném zapojení nových účastníků do penzijního systému,“ uvedli zaměstnavatelé.
S podobným návrhem týkajícím se mladých lidí přišly minulý týden i penzijní společnosti. „Muselo by ale jít o skutečné zapojení do penzijního spoření, ne o povinnost zaměstnavatele o penzijku pouze informovat,“ navrhly.
Odbory s návrhy zčásti souhlasí. „Ale opravdu jen za podmínky, že lidé budou moci změnu odmítnout a nadále si ponechat způsob investování podle svého výběru,“ řekl předseda Odborového svazu Kovo Roman Ďurčo.
Podle něj se odbory snaží zaměstnance ke spoření motivovat už nyní. „V devadesáti procentech firem máme příspěvek zaměstnavatelů a deset procent našich členů si ho stále nezřídilo, což je škoda,“ dodal.
Velký zásah do smluv
Skeptičtější než odbory je ekonom Lukáš Nádvorník z think-tanku IDEA při CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR zaměřeného na výzkum a výuku moderní ekonomie. Automatický převod stávajících účastníků by podle Nádvorníka mohl narazit na právní překážky. „Jeví se mi to jako dost velký zásah do existujících smluv,“ upřesnil.
Automatické zapojení mladých označil za účinnou formu, kterou používají i v zahraničí. „Ale je k tomu třeba široký politický konsenzus. Tento způsob spoření je nyní otevřený. A toto by ho změnilo na něco mezi povinným a nepovinným,“ dodal.
Vládní návrh počítá také s vyšší podporou pro mladé a s postupným koncem transformovaných fondů, tedy starého penzijního spoření, do něhož bylo možné vstupovat do roku 2012. Snížit se mají i poplatky penzijním fondům, s výjimkou alternativních, které investují například do nemovitostí nebo staveb, jako jsou silnice či energetické sítě. Jejich správa je pro fondy složitější.
