Článek
Beze změn zůstaly také další dvě sazby. Diskontní sazba je na šesti procentech, lombardní na osmi procentech. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Na diskontní sazbu jsou například navázaná penále za nesplácené úvěry.
„Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny,“ dodala v krátkém tiskovém prohlášení centrální banka.
Podle obchodního ředitele společnosti Ebury Tomáše Kudly by debatu o případném zvýšení úrokových sazeb mohl vyvolat výrazný růst lednové inflace. „Právě absence dat o lednové inflaci pravděpodobně byla také jedním z argumentů pro současné rozhodnutí bankovní rady,“ řekl Novinkám.
Promarněná šance?
Podle analytika Komerční banky Martina Gürtlera už ČNB měla dávno přikročit k dalšímu zvýšení sazeb. „V důsledku dosavadní vyčkávací politiky bankovní rada podle nás promeškala ideální chvíli pro další zvýšení sazeb, a tedy zároveň i pro dřívější návrat inflace ke dvouprocentnímu cíli,“ uvedl Gürtler.
Opačně to vidí Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting. „Zastávám podobný názor jako členové bankovní rady, a to že zvýšení sazeb by naopak mohlo vyvíjet zbytečně velký tlak na ekonomiku a potenciálně prohloubit recesi,“ řekl.
Čtvrteční zasedání ČNB bylo posledním pro viceguvernéra Marka Moru a člena rady Oldřicha Dědka. Oběma končí 12. února mandát, v bankovní radě je vystřídají ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) a koordinátor Národní ekonomické rady vlády (NERV) Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Zeman nepřímo potvrdil, že Kruliš míří do České národní banky jako kancléř
