Článek
Objem dluhu na bydlení ke konci prvního čtvrtletí činil 3,52 bilionu korun, meziročně se zvýšil o 15 procent. Objem dluhu na spotřebu dosáhl 702,2 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 12 procent.
„V prvním čtvrtletí pokračoval růst objemu dluhu na bydlení, tedy hypoték a úvěrů ze stavebního spoření. Meziroční tempo jeho růstu se v posledních čtvrtletích zvyšovalo a ke konci letošního března dosáhlo nejvyššího tempa růstu za poslední čtyři roky,“ uvedla ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.
Zároveň podle ní pokračoval pokles počtu klientů s tímto typem dluhu, byť pomalejším tempem než v předchozích dvou letech. „Ke konci prvního čtvrtletí tak meziročně ubylo 3764 klientů. Větší objem dluhu na bydlení splácí stále méně lidí a průměrná částka na klienta se zvýšila o zhruba 446 tisíc korun,“ dodala.
Zatímco v loňském roce začal objem nespláceného dluhu na bydlení po deseti letech růst, na konci prvního čtvrtletí letošního roku meziročně klesl o procento. To odpovídá poklesu o zhruba 45 milionů korun. Jde o částku dluhu více než 90 dní po splatnosti nebo o takzvané zesplatněné úvěry. Pokles způsobilo zejména výrazné snížení objemu nespláceného dluhu na bydlení v prvním čtvrtletí tohoto roku, který klesl o 170 milionů korun.
Nadále platí, že dluh na bydlení roste rychleji než dluh na spotřebu. Ten ke konci března letošního roku překonal 700 miliard korun. „U dluhu na spotřebu se zároveň ke konci prvního čtvrtletí o desetinu zvýšila průměrná částka na klienta, která překročila 300 tisíc korun. V Česku má krátkodobý úvěr více než 2,3 milionu lidí a jejich počet se meziročně zvýšil o 33 tisíc,“ uvedl ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
U úvěrů na spotřebu objem ohroženého dluhu meziročně vzrostl o 13 procent, což odpovídá nárůstu o 3,8 miliardy korun. Proti situaci na konci prvního čtvrtletí loňského roku rostl objem nespláceného dluhu na spotřebu o něco pomaleji.
Problém se splácením má osm procent klientů bank a nebankovních institucí s krátkodobým úvěrem. V prvním čtvrtletí šlo o více než 184 tisíc lidí. Největší skupinu tvoří lidé ve věku 35 až 44 let, ve které mělo problém se splácením přes 45 tisíc osob. Jde o věkovou kategorii, kde proti prvnímu čtvrtletí roku 2025 vzrostl objem nespláceného dluhu na spotřebu nejvíce, a to o 16 procent. Zároveň je to jediná věková skupina, ve které se meziročně zvýšil objem nespláceného dluhu na bydlení, o pět procent.
Podíl ohroženého dluhu na celkovém zadlužení z dlouhodobých i krátkodobých úvěrů zůstává pod hranicí jednoho procenta.
