Článek
Podle aktuálně zveřejněné výroční zprávy Českého telekomunikačního úřadu na zakázané marketingové hovory loni směřovalo 512 stížností, přičemž se týkaly celkem 1070 volání. V roce 2023 šlo o 922 stížností na 1663 volání.
„Sledujeme setrvalý pokles stížností, který je zejména patrný v meziročních srovnáních,“ řekla mluvčí úřadu Tereza Meravá. „Nejčastějšími tématy hovorů bývají investice, finanční produkty, energetika včetně například nabídky solárních panelů a tepelných čerpadel, ale třeba i krmiva pro domácí zvířata,“ dodala.
Od července 2022, kdy byla reklamní a marketingová volání lidem bez jejich souhlasu zakázána, pravomocně padlo deset pokut o celkové výši 2 445 000 korun.
Z toho jedna pokuta za pět tisíc byla udělena hned první rok, v roce 2023 jich bylo šest v hodnotě 2,32 milionu, loni dvě v celkové výši sedmdesáti tisíc a letos zatím jedna ve výši padesát tisíc korun. Nejvyšším sankcím za 2,23 milionu čelila společnost Asmanta Call Center.
Druhá nejvyšší byla udělena letos firmě Smart marketing agency, a to ve výši padesáti tisíc korun.
Podle Meravé je důvodů nízkého počtu pokut i jejich nízké výše několik: často se jedná o zahraniční společnosti, na něž úřad ne vždy dosáhne, občas firmy volají z předplacených karet, kde se provázání těžko dokazuje, a dochází také k určitému řetězení. Například jedna firma volá z prostor jiné firmy přes databázi třetí společnosti. Prokazování pak trvá třeba i celé měsíce a je náročné.
U nejvyšší pokuty 2,23 milionu pro firmu Asmanta Call Center se jako u jediné podařilo prokázat všechny aspekty, že firma opravdu prováděla hovory.
Pomůže i nahrávka nebo printscreen
Marketingová volání by si přitom člověk neměl plést s útoky kyberšmejdů, kteří se snaží své oběti podvést a vylákat z nich přístup k jejich bankovním účtům či je natvrdo okrást o peníze.
Jejich hlavním projevem je hlavně to, že jejich aktéři lidem nabízejí různé služby nebo zboží, aniž by měli k hovoru výslovný souhlas. Mohou tak volané obtěžovat, slabší povahy pak přemluvit k tomu, aby si pořídili něco, o čem před hovorem vůbec neuvažovali, že by to chtěli či potřebovali.
Anketa
„Hlavní problém ale je ochrana soukromí lidí. Když si na to stěžují, nevědí, kdo jim volá, proč a kde na ně sehnal číslo. Vůbec si neuvědomují, že by k tomu někomu dali souhlas,“ konstatoval Viktor Vodička, ředitel Sdružení českých spotřebitelů.
Potíž také podle něj spočívá v tom, že se na trhu pravděpodobně přeprodávají databáze s kontakty na lidi. „A oni jsou pak vystaveni tomu, že je někdo otravuje,“ dodal.
Stížnost na tato volání lze podat přes web Českého telekomunikačního úřadu. „Stěžovatel uvede jméno a příjmení, datum a čas hovoru, číslo volaného, číslo, ze kterého bylo voláno, účel hovoru, název svého operátora a kontakt na sebe. Pokud to lze, měl by přiložit i printscreen nebo nahrávku hovoru,“ dodala Meravá s tím, že to pak usnadní dokazování.
Podle Vodičky se ale v případě stížností jedná spíše o pověstnou špičku ledovce. „Spousta lidí nad tím prostě jen mávne rukou,“ dodal.
