Článek
„Ve firmách snižují vedra pracovní výkon a vynucují si častější bezpečnostní přestávky,“ uvedla Blanka Šefránková ze Svazu průmyslu a dopravy. Některé společnosti podle ní přesouvají práci do chladnějších částí dne, což může znamenat příplatky za přesčasy. Platí také víc za ochranné nápoje. Ty musí zaměstnavatel poskytovat všude, kde se při teplotách nad 26 stupňů vykonává fyzicky náročnější práce, u lehčí stačí přístup k pitné vodě.
„Sucho už není problémem výlučně zemědělství,“ upozornila Pavlína Žáková ze stejného svazu. Průmyslovým podnikům podle ní zdražuje zajištění vody, chlazení i výrobu energie, citlivé jsou hlavně chemické, energetické, papírenské a potravinářské provozy. Firmy proto investují do recyklace vody i úspornějších technologií.
Na řešení dopadů sucha znovu začala pracovat i Národní koalice proti suchu, která fungovala už v roce 2018. Řídit ji bude premiér Andrej Babiš (ANO). Složená bude ze zástupců vlády, krajů i odborníků.
V obchodech, restauracích i domácnostech naplno běží klimatizace – podle analýzy společnosti Amper Meteo stoupla ve dnech červnových veder spotřeba elektřiny o šest procent, tedy zhruba o deset gigawatthodin. Ve skutečnosti šlo o víc, protože část klimatizací napájí vlastní fotovoltaika. V datových centrech může spotřeba vzrůst až na dvojnásobek.
Roste i zátěž zdravotnictví. Už během červnové vlny hlásila Fakultní nemocnice Ostrava asi o pětinu víc pacientů, pražská Bulovka a nemocnice Královské Vinohrady až o 30 procent. Nejčastěji šlo o lidi trpící dehydratací, kolapsy, úpalem či zhoršením chronických nemocí.
Vedro dokáže poškodit i infrastrukturu, v červenci se na Čechově mostě v Praze roztekl asfalt u tramvajových kolejí a tramvaje musely jezdit odklonem.
Přibývají také lesní požáry, na jejichž hašení a odstraňování škod jdou další peníze – jen za poslední dny museli hasiči zasahovat u požárů lesa u Lnářů na Strakonicku a u Újezdce na Klatovsku. Senátní výbor pro územní rozvoj a životní prostředí proto žádá vládu o zřízení pracovní skupiny pro předcházení požárům.
Sucho zvyšuje i tlak na zásobování vodou – průtoky většiny toků jsou na minimech, místy na nejnižších za dobu měření. Červnový odtok v povodí Labe dosahoval jen 41 procent dlouhodobého průměru. Stát letos kvůli tomu zvýšil peníze na zabezpečení vodárenské infrastruktury z 1,1 na 1,5 miliardy korun.
Nejvyšší ztráty hlásí zemědělci
Nejlépe vyčíslené jsou zatím ztráty na polích. Agrární komora odhaduje výpadek tržeb u obilovin a olejnin na osm až deset miliard korun. „Hlavním problémem letošní sklizně není kvalita, ale výrazně nižší výnosy,“ uvedl její prezident Jan Doležal. U obilovin komora čeká pokles objemu kolem 17 procent, u řepky asi o pětinu.
Zemědělský svaz počítá dál – při zahrnutí živočišné výroby čeká propad tržeb proti loňsku o 18 až 20 miliard korun. Chybí seno a senáž, krmivo zdražuje a část chovatelů podle svazu nuceně prodává dobytek. „Dopady sucha se tak neomezí jen na letošní sklizeň, ale mohou se v živočišné výrobě projevovat ještě několik let,“ upozornil předseda svazu Martin Pýcha.
Alarmující číslo hlásí i lesníci. CzechGlobe odhaduje, že roční přírůst dřeva klesl asi na 68 procent obvyklého stavu, hodnota chybějícího dřeva může dosáhnout téměř 50 miliard korun. Ne všude jsou ale dopady dramatické.
„Letošní vedra a sucha žádné významné ekonomické škody ČEZ nepůsobí,“ uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Omezený provoz má jen pět malých vodních elektráren, jejich odstavená kapacita tvoří 0,3 procenta výkonu vodních elektráren ČEZ.
Vyprahlá Evropa účtuje
Jinde v Evropě je situace podobná či horší. Nízký stav vody letos výrazně omezuje dopravu na Rýně a Dunaji a ve Francii museli odstavit šest jaderných reaktorů a další tři omezit na výkonu kvůli problémům s chlazením.
Nizozemská Triodos Banka před pár dny odhadla, že letošní vedra a sucho mohou ubrat Evropské unii kolem jednoho procenta HDP, tedy asi 180 miliard eur. Hlavním důvodem má být nižší produktivita práce.
Francouzská ministryně životního prostředí ve středu uvedla, že letošní vlny veder budou zemi stát deset až patnáct miliard eur, tedy zhruba 245 až 370 miliard korun. Pro srovnání, sucho z roku 2022 tam způsobilo škody za 5,6 miliardy eur.
